Myslíte si, že je zívání nakažlivé? Anebo, že antidepresiva dopují mozek serotoninem? A už jste slyšeli tu skandální věc, že mozek nic necítí? Některé mýty jsou pravdivé, jiné ne. Znáte tu správnou odpověď? 

Mýtus: Zásobují antidepresiva mozek serotoninem?

Verdikt: Ne

Cítíte se dlouhodobě fajn? Pak máte asi dostatek serotoninu. Jakmile v těle poklesne, upadáme do depresí. Serotonin je látka, která přenáší v centrální nervové soustavě vzruchy. Mnoho lidí ho považuje za nejdůležitější složku antidepresiv. Antidepresiva však serotonin vůbec neobsahují. Serotonin totiž současná věda do mozku dostat nedovede. Antidepresiva přesto fungují. Jak? „Brání molekulám mozkových přenašečů, aby prchly jinam, a vrací je na cestu k jejich cíli,“ vysvětluje psychiatr Radkin Honzák (*1939). V tom se antidepresiva liší od benzodiazepanů (látek, mezi které spadá například známé léčivo Diazepam), které chybějící přenašeče nahrazují jinou látkou. Tím ale poškozují jejich tvorbu, protože je mozek přestane vyrábět a pacienti se na nich stanou závislými.

Mýtus: Mozek nic necítí

Verdikt: Pravda

Mozek je nervové centrum celého těla. Tísní se v něm 100 000 miliard nervových buněk. Jenže ačkoliv to zní jako paradox, v mozku sice najdete zmíněné nervové buňky, ale žádná nervová zakončení! Mozek tak sám o sobě nic necítí. Nervové buňky jsou cenné. Pokud je poškozená, už se nespraví. Když ji něco zničí, nová se nevytvoří. Na povrchu mozek nemá senzitivní nervová zakončení, takže bolest necítí. Mozek by tak o své destrukci nevěděl? Pravdou je, že mozek zkrátka necítí bolest. O problémech dostává informace „zvenku“ – třeba od takzvaných mozkových blan, které ho mají chránit.

Mýtus: Placebo nefunguje

Verdikt: nepravda

Co když nahradí lékaři lék tabletkami naplněnými cukrem nebo jinou látkou a pacienti to nebudou vědět? Řada z nich se skutečně uzdraví, jako po pravé léčbě. Opravdu funguje placebo efekt? V některých případech je jedno, zda vám doktor podává dobrý lék nebo jen náhražku bez účinné látky – hlavně, že věříte v jeho účinky. Výzkumy prokázaly, že placebo efekt skutečně funguje, a to hlavně při léčbě centrální nervové soustavy – tlumí bolest i deprese. Lidský mozek například reaguje lépe při léčbě popáleniny na mast, kterou má za léčivo, než na stejnou mast, o které ví, že léčivem není!

Mýtus: Zívání je nakažlivé

Verdikt: pravda

Schválně to zkuste v kanceláři, skladu nebo ve škole, když se na vás ostatní dívají. Pořádně si zívněte. Jednoduchý experiment vám ve většině případů rychle odpoví na otázku: Ano, zívání nakažlivé skutečně je – a to bez ohledu na to, jak jsou lidé okolo unavení či znudění! Jak tenhle zázrak funguje? Vědci z Chicagské univerzity si vezmou fenomén nakažlivého zívání na paškál. „Může za to podvědomí. I když necítíte únavu, máte v sobě nutkání dělat to samé jako lidé kolem vás. Je to určitý druh vyjádření sounáležitosti,“ vysvětluje doktor James Dignam z Chicagské univerzity s tím, že za ono opičení se mohou takzvané zrcadlové neurony v našem mozku. Chcete-li se stát experimentátorem, zamiřte na veřejná prostranství. Dignamův tým doporučuje například zastávky autobusu. Zde můžete vyvolat hotovou zívací epidemii! Zrcadlové neurony ale nefungují rozhodně u všech tvorů. Například roku 2011 získá mezinárodní vědecký tým Ig Nobelovu cenu, trefně přezdívanou AntiNobel, za to, že prokáže nenakažlivost zívání u želv uhlířských.