Domů     3 velké ženy italské renesance: Válečnice v brnění i dcery neřesti
3 velké ženy italské renesance: Válečnice v brnění i dcery neřesti
27.8.2018

Jako bohyně války se tyčí na hradbách pevnosti Forli Kateřina Sforza. Konkurenční rod Orsiů jí zavraždil manžel a zajal její děti. Teď vyhrožuje, že je také zabije. Válečnice se však nezalekne.

Bez špetky studu si vyhrnuje sukni a nepřátelům ukazuje přirození se slovy: „Myslíte si snad, vy hlupáci, že si nemůžu udělat další?!“

Stojí modelem největším mistrům, ale nejsou to žádné křehké květinky. Když je zapotřebí, neváhají sáhnout po zbrani či jedu, zastoupit své manžele na poli diplomacie a získat to, co si zamanou.

O přesné identitě dam, které na svých obrazech zachytil Leonardo da Vinci, se dodnes spekuluje. La belle ferronnière by mohla být milánská vévodkyně Beatrice d´Este, další z významných dam italské renesance.
O přesné identitě dam, které na svých obrazech zachytil Leonardo da Vinci, se dodnes spekuluje. La belle ferronnière by mohla být milánská vévodkyně Beatrice d´Este, další z významných dam italské renesance.

1. Otrávená synem

reklama

Dáma: Bianca Maria Visconti

Životní data: 1425–1468

Původ: nemanželská dcera milánského vévody

Charakteristika: schopná vládkyně

Štěští milánskému vévodovi Filippu Mariu Viscontimu (1392–1447) nepřeje. Nedaří se mu zplodit mužského dědice. Má ale dceru. Při pohledu na malou Biancu Marii se dme pýchou. Jak je mu podobná.

Je chytrá, stejně jako on miluje lov a divokou jízdu na koni. Ona bude jeho dědičkou.

Aby upevnil milánské državy, už v jejích šesti letech ji zasnubuje se skvělým válečníkem Francescem Sforzou (1401–1466), který momentálně působí v jeho službách. Itálií tehdy zmítají války mezi jednotlivými vévodstvími i měststkými státy.

Biancu Marii Visconti zachytil dobový malíř s prvorozeným synem jako Pannu Marii.
Biancu Marii Visconti zachytil dobový malíř s prvorozeným synem jako Pannu Marii.

Takové spojenectví se zkrátka hodí… V roce 1441 Bianca Maria kráčí po boku Sforzy k oltáři. O 24 let starší muž je z ní nadšený. Brzy se ukáže, že kromě věrné manželky vyženil i ženu nesmírně schopnou a obratnou v politice či diplomacii.

Kdykoli je Francesco u vojska, Bianca Maria přejímá vládu nad milánským vévodstvím. „Do zbraně!“ neváhá navléknout brnění a vyhoupnout se do sedla koně, když její území napadají Benátčané.

Kateřina Sforza v roce 1484 úspěšně bránila Andělský hrad v Římě.
Kateřina Sforza v roce 1484 úspěšně bránila Andělský hrad v Římě.

2. Potupená Borgii

Dáma: Kateřina Sforza

Životní data: asi 1462–1509

Původ: nemanželská dcera milánského vévody

Charakteristika: krutá mstitelka

„Je krásná,“ neubrání se povzdechu Sixtus IV. (1414–1484). Při pohledu do blankytně modrých očí Kateřiny Sforzy snad na okamžik zalituje, že jeho hlavu zdobí papežská tiára.

Nádherná dívka s loknami zlatých vlasů přichází do Říma, aby se stala manželkou papežova synovce Girolama Riaria (1443–1488), pána Imoly a Forli a velitele papežského vojska. Její rodinné štěstí však netrvá dlouho. „Prokletí Orsiové!

Já se pomstím!“ zalyká se Kateřina hněvem. 14. dubna 1488 konkurenční rod ve Forli zavraždil jejího manžela Girolama. Jeho skon ji promění v krutou mstitelku. Jakmile zlomí odpor ve Forli, příslušníci rodu Orsiů končí na popravišti.

„Dcera neřesti, dcera pekla,“ označuje řádící Kateřinu později v bule nový papež Alexandr IV. (1431–1503) z rodu Borgiů. Mnohem víc než její krvelačné tažení ho ale popouzí území, které dáma ovládá.

Rád by je získal pro svého syna. Cesare Borgia (1475–1507) vyráží proti hraběnce s mnohatisícovou armádou. Žena se v pevnosti ve Forli brání dlouho, ale marně. Jakmile padne zdejší citadela, Cesare ji navíc znásilní. „Pevnost hájila mnohem urputněji než ctnost,“ chlubí se pak před svými kumpány.

Biancu Cappello nemohou Florenťané vystát.
Biancu Cappello nemohou Florenťané vystát.

3. Čarodějnice z Benátek

Dáma: Bianca Cappello

Životní data: 1548–1587

Původ: příslušnice bohatého patricijského rodu z Benátek

Charakteristika: cílevědomá

Je chladné listopadové ráno roku 1563. Vody benátských kanálů halí mlžný opar. Jejich hladinu nyní rozráží jediný člun, mířící pryč od města. Dvojice mladých lidí na jeho palubě se neustále nervózné otáčí, zda je někdo nepronásleduje.

Bianca Cappello, dcera jedné z nejvznešenějších a nejbohatších benátských rodin, totiž prchá po boku prostého bankovního úředníka Pietra Buonaventuriho (+1572). Zamíří do Pietrovy rodné Florencie. Zde však události dostávají zcela nový spád.

Do Biancy se zakouká Francesco Medici (1541–1587), syn toskánského velkovévody Cosima I. (1519–1574). Pietro mu ustupuje z cesty za řadu darů a titulů.

Jakmile Francesco ovdoví, s milovanou Biancou se potají ožení a přizná jí titul toskánské velkovévodkyně. Obyvatelé Florencie ovšem zuří. Své nové vládkyni neřeknou jinak než „čarodějnice“.

Její kočár zasypávají kamením, na klid v ulicích během její korunovace musejí dohlížet žoldnéři. Problém s novou švagrovou má i Francescův bratr, kardinál Ferdinando (1549–1609).

Právě u něj se koná hostina, po níž se Biance i Francescovi udělá špatně. Pár dnů nato již ani jeden z manželů není mezi živými.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
zajímavosti
Margaux Hemingwayová drží rodinnou tradici
Není roku, kdy by svět nešokovala zpráva o sebevraždě nějaké celebrity. Zdánlivě nepochopitelném činu někoho, koho miliony lidí obdivují, vzhlížejí k němu a často mu i závidí. V roce 1996 to byla třeba modelka, herečka a vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye. Margaux Hemingwayová (1954–1996), vnučka slavného spisovatele Ernesta Hemingwaye (1899-1961), má v polovině sedmdesátých let našlápnuto k pozici […]
Osm sňatků, sedm mužů: Manželské peripetie krásné Elizabeth Taylorové
Emocionální nezralost. Tak zhodnotí Liz po letech své první manželství s Nickym Hiltonem s tím, že hledala nezávislost a viděla ji v sňatku. „Opravdu jsem si myslela, že k manželství stačí bílá chaloupka a nadýchaná zástěra,“ usmívá se. Podaří se jí to napodruhé? Když je jí 20 let, anglickému herci Michaelu Wildingovi (1912–1979) je už […]
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz