Potápěč si posvítí na nedaleký útes. Doplave blíž – chce si prohlédnout chobotnici. Po té tu ale jako mávnutím kouzelného proutku není ani stopy. Zato se tu výhružně kroutí mořský had! Potápěč raději vycouvá. Koho by také napadlo, že jde jen o jedny z mnoha dokonalých mimiker chobotnic.
Kdo má největší mozek ze všech bezobratlých? Chobotnice. Mnohem důležitější než rozměry jsou ale počty neuronů, kterými centrální řídící středisko oplývá. Mozek chobotnice jich má na 130 milionů.
Tohle číslo nám samo o sobě mnoho neřekne, takže se sluší dodat, že například člověk v hlavě ukrývá na 100 miliard neuronů. Inteligence chobotnice se zdá najednou nicotná. V tomhle případě ale zdání klame. Chobotnice totiž mají většinu neuronů ve svých chapadlech!
Motorika jako člověk
Dokážou otevírat lahve, krabice i různé schránky. Stačí, aby si myslely, že v nich najdou nějakou laskominu. A co víc, aby se neprozradily, klidně za sebou vykradenou schránku zase zašroubují.
Tuhle unikátní šikovnost mají chobotnice právě díky kombinaci neuronů v mozku i chapadlech. Jejich přirozeností je nenápadnost a individualita.
Z hlavonožce hadem nebo rybou
Studium hlavonožců proto není pro vědce zrovna jednoduchý úkol. Přináší však ovoce – až roku 1998 dochází k objevu chobotnice maskované (Thaumoctopus mimicus), která zvládá napodobit barvu i tvar až 15 živočichů! Jak to v praxi vypadá?
Stačí mrknout a místo chobotnice je před vámi třeba mořský had. Tahle chytrá dáma totiž dokonce odhaduje, co vás nejvíc vyděsí!
Spánek ve zvířecí říši může znamenat ohrožení. Chobotnice to vyřeší chytře. Postaví kolem sebe „hrad“ z kamenů nebo odpadků. Pokud není nic po ruce, respektive chapadlu, dokážou se schovat třeba do rozpůleného kokosového ořechu nebo vyhozeného kelímku.
Nahrazují si tak dávnověkou ztrátu – zhruba před 500 miliony lety totiž přišli jejich předci o ulitu.
