1. Jména podle své rodiny
Máte pocit, že největší práci dá filmovým či televizním tvůrcům vymyslet jména postav tak, aby na ně dokonale seděla? Tak zrovna to je pro autora Simpsonových Matta Groeninga (*1954) naprostá brnkačka.
Místo zdlouhavého lámání hlavy si prostě vzpomene na svou rodinu – na dědu Abea, tátu Homera, maminku Margaret (jejímž rodným příjmením Wiggumová pojmenuje obtloustlého policejního náčelníka) a mladší sestry Lisu a Maggie (jméno starší sestry Patty vyfasuje jedna z Margeiných otravných sester).
A Bart, ve kterém Groening zrcadlí sám sebe? Ten vznikne jednoduchou přesmyčkou výrazu brat = spratek. Prakticky jediný, kdo vyjde z Mattovy rodiny naprázdno, je tak starší bratr Mark. Mimochodem, víte proč jsou vlastně Simpsonovi žlutí? Prý proto, aby na první pohled upoutali pozornost diváků přepínajících kanály.
2. Ikonická znělka
Těžko si lze seriál představit bez ikonické úvodní znělky. Věděli jste ale, že součástí Simpsonových je až od druhého dílu, který má premiéru v lednu roku 1990? Od té doby projde několika inovacemi. Zprvu jen kosmetickými.
Tvůrci si hrají hlavně s barvami, tak aby byla animace čistší. Větší změny přijdou až s rokem 2009 a přechodem do vysokého rozlišení. Přibude třeba tříoká vrána nebo Jimbo a Kearney uřezávají hlavu soše zakladatele města Jebediáše Springfielda.
Bartovi na skateboardu se postaví do cesty mimo jiné Levák Bob a titulky po gaučovém gagu jsou zobrazeny na nové ploché televizi.
3. D’oh! ve slovníku
Ozve se pokaždé, když se Homerovi něco nepodaří. Výraz D’oh! je dílem dabéra Dana Castellanety (*1957), který se při jeho vymýšlení inspiruje slavným skotským komikem Jamesem Finlaysonem (1887–1953), známým z grotesek s Laurelem a Hardym a jeho „d’Ooooooh“.
Tak dlouhý výkřik se ale do svižné simpsonovské animace nehodí, a tak ho Castellaneta na přání Matta Groeninga zkrátí. Výraz rychle zlidoví a roce 2001 je dokonce zařazen do Oxfordského anglického slovníku.
4. Občasné personální změny
Občas se přihodí, že nějaká postava zmizí či přijde alespoň o hlas a už se objevuje jen v pozadí. Tak jako když scénáristé nechají tragicky zahynout ženu Neda Flanderse Maude.
A to hlavně kvůli tomu, že její dabérka Maggie Roswellová (*1952) požádá o zvýšení platu kvůli rostoucí ceně letenek mezi domovským Denverem a Los Angeles. Postavy právníka Lionela Hutze a béčkového herce Troye McClurea naopak prostě jen zmizí.
A to poté, co jejich dabéra Phila Hartmana (1948–1998) zastřelí v roce 1998 vlastní manželka (viz. Epocha 12/2021).
5. Bohatě placené hlasy
Nejsou vidět, jen slyšet, přesto si přijdou na pohádkové peníze. Až do roku 1998 dostává hlavní šestice, propůjčující seriálu své hlasy, 30 000 dolarů za epizodu.
Pak se ale začnou Dan Castellaneta (Homer, děda Simpson, Krusty, Barney, školník Willie, starosta Quimby a další mužské postavy), Julie Kavnerová (*1950) (Marge, Patty, Selma), Nancy Cartwrightová (*1957) (Bart, Nelson, Ralph a další děti), Yeardley Smithová (*1964) (Lisa), Hank Azaria (*1964) (Vočko, policejní šéf Wiggum, profesor Frink) a Harry Shearer (*1943) (pánové Burns a Smithers, ředitel Skinner, Ned Flanders a další ) dohadovat s Foxem o zvýšení honorářů.
A to tak intenzivně, až studio uvažuje o jejich kompletním přeobsazení. Za rebely se ale postaví autor seriálu Matt Groening, a tak si herci mezi lety 1998–2004 přijdou na 125 000 za epizodu. Pak se ovšem celý kolotoč finančních tahanic rozjede nanovo.
Dokonce dojde i na krátkou stávku. Výsledkem je další zvýšení honorářů – tentokrát na 250 000–360 000 dolarů za díl. A v roce 2008 je to už rovných 400 000 dolarů. Další růst ale Fox utne.
V roce 2011 dokonce pohrozí zrušením seriálu, pokud nebudou astronomické platy patřičně osekány. Výsledkem je vzájemná dohoda, na základě které začnou hlavní herci brát něco málo přes 300 000 dolarů za epizodu.
6. Kde je Springfield?
Je to jedna z nejpalčivějších otázek, po jejímž objasnění se pídí snad každý fanoušek žluté rodinky. Hlavně Matt Groening ji dostává prakticky všude, kam přijde.
„Řeknete nám konečně, kde leží Springfield?“ „Všude a vlastně nikde,“ odpovídá trochu záhadně tvůrce seriálu.
Chvíli se sice má za to, že tím opravdovým Springfieldem je ten ve státě Oregon, poblíž Groeningova rodného Portlandu, to ale popře sám dotyčný a následně výběr jména města konečně osvětlí:
„Uvědomil jsem si, že Springfield je jeden z nejběžnějších názvů měst ve Spojených státech, a v očekávání úspěchu jsem si myslel: ,Tohle bude skvělé, každý si bude myslet, že jde o jeho Springfield,‘ a taky že ano.“
7. Legenda o ztracené epizodě
Už řadu let se fanoušci seriálu přou o to, zda skutečně existuje nikdy neodvysílaná epizoda 1. řady s názvem Mrtvý Bart.
Tu údajně napíše sám Matt Groening v době, kdy bojuje s depresemi, a tak se děj točí okolo Bartovy tragické smrti způsobené pádem z letadla. Díl má být prý pro svou kontroverzi zamčený někde v trezoru studia Fox. Podle řady hlasů jde ale jen o jednu z tzv. městských legend.
8. Česká stopa
Ne každý díl se odehrává ve Springfieldu. Simpsonovi jako velcí cestovatelé už navštívili řadu zemí, od Japonska, Austrálie, Brazílie až třeba po Čínu.
V České republice sice ještě nebyli, pár odkazů na desetimilionovou zemi v srdci Evropy se ale už v seriálu objevilo. Třeba pražský golem, který zavítá do jednoho ze speciálních čarodějnických dílů.
V listopadu 2019 se rodinka při návštěvě Portlandu sveze českou tramvají Škoda 10T. A už o deset let dříve, v březnu 2009 se při cestě rodinky do Irska objeví rovnou rodilá Češka, zpěvačka Markéta Irglová (*1988).
9. Plejáda hostujících hvězd
V řadě epizod si nějakou tu postavu (často animovanou verzi sebe sama) alespoň hlasově střihnou známé osobnosti. Objeví se tu třeba fyzik Stephen Hawking (1942–2018) nebo zpěvačka Lady Gaga (*1986). Někteří ale mají před samotnou účastí v seriálu podmínky.
Jako třeba Paul McCartney (*1942), který výměnou za svůj hlas v epizodě, ve které se Lisa rozhodne, že nebude jíst maso, požaduje, aby už vegetariánkou zůstala, což má za následek jednu z mála trvalých změn, provedených u hlavních postav.
10. Kontroverze kolem Apua
Jen málokterá kritika zvenčí donutí tvůrce něco v seriálu změnit. Tak, jako v případě postavy indického prodavače Apua, která prý potvrzuje negativní stereotypy o přistěhovalcích z Indie.
První takové hlasy se ozvou v roce 2007 od některých členů indicko-americké komunity.
O deset let později přispěchá americký komik indického původu Hari Kondabolu (*1982) s dokumentem Problém s Apuem a kritika dál sílí až nakonec tvůrci v loňském roce rozhodnou, že nebělošské postavy už nebudou dabovány bílými herci.
Dosavadní hlas Apua, Hank Azaria se pak za namluvení kreslené postavy veřejně omluví.
