Biblických deset ran egyptských, jimiž byl stižen Egypt za to, že vládce nechtěl nechat odejít izraelský lid, nemusí být jen mýtem. Podle vědců k nim skutečně došlo. Byly důsledkem klimatických změn a sopečné erupce v době vzniku příběhu o Mojžíšovi.
Deset egyptských ran je v historii nesmazatelně spjato s Mojžíšem a jeho snahou o vyvedení Izraelitů z Egypta. Sám Mojžíš byl židovského původu, přestože ho údajně vychovala dcera faraona.
Souhrou osudu si ho však měl vybrat sám Bůh – Jehova a udělat z něj proroka, který hlásal božské Desatero a jenž dostal za úkol právě vysvobození Židů z otroctví.
Když nepomohlo domlouvání, měl přistoupit k poněkud „špinavější technice“, a sice seslat na obyvatele Egypta deset ran božích.
Jak to bylo?
Zda byli Židé ve starověkém Egyptě otroky, či ne, spekuluje v dnešní době mnoho historiků.
Ať už to bylo tak, či onak, Bible popisuje žití Izraelitů v Egyptě jako utrpení ve stínu otroctví v nelidských podmínkách s takovým množstvím práce, že mnoho z nich zemřelo vyčerpáním. Vše mohlo být ale trochu jinak.
Panují domněnky, že Mojžíš a Ramesse II. byli nevlastními bratry, tuto myšlenku však zcela vyvrátili v posledních letech s pomocí moderní techniky egyptologové. Mojžíš se údajně narodil v polovině 13. století př. n. l. – tedy pravděpodobně o několik let později než Ramesse II.
Mojžíšovým úhlavním „nepřítelem“ byl tedy zřejmě jeho nástupce Merenptah. O tom, jak to s Mojžíšem a příběhem okolo něj skutečně tenkrát bylo, si čtenáři mohou přečíst na stranách 29-31 a 88-89.
Nemusí jít o mýty
Vědci se shodují, že deset egyptských ran nemusí být pouhým mýtem, mohlo se jednat o skutečné události, které zapříčinily klimatické změny a jež byly pouze upraveny pro vlastní potřeby.
Archeologové si jsou jisti, že „rány“ dopadly na starověké egyptské město Pi-Ramesse, které leželo v nilské deltě, jednalo se o sídelní město tehdejšího panovníka Ramesse II. v době jeho vlády 1279-1213 př. n. l.
Ramesse II. neboli Ramses Veliký patří mezi nejslavnější a nejdéle vládnoucí faraony starověkého Egypta, jeho velkolepé stavby a kolosální sochy zdobí dodnes celý Egypt. Město bylo také před 3000 lety opuštěno nejspíše právě v důsledku biblických pohrom.
Před několika lety zjistili vědci z organizace National Geographic Society na základě vlastního bádání, že ony pomyslné rány mohly být jen řetězem přírodních jevů, jež nakonec vyústily v katastrofu, která je známa dodnes.
Právě na události spjaté s Mojžíšem se zaměřili např. klimatologové, svůj výzkum věnovali vývoji podnebí v daném období a nakonec zjistili výraznou proměnu, jež se udála na konci vlády Ramesse II. Rekonstrukci klimatu výzkumníkům umožnily analýzy stalagmitů v egyptských jeskyních, které obsahují radioaktivní prvky.