Skip to content

Proč se Eliška Přemyslovna vdávala v prostých šatech?

„K večeru po předchozím požehnání byli ženich a nevěsta spojeni na lůžku,“ líčí kronikář František Pražský závěr svatební slavnosti 1. září 1310. Novomanžele Elišku Přemyslovnu a Jana Lucemburského teď čeká první plnění manželských povinností.

14. srpna 1310 vyráží Eliška Přemyslovna (1292–1330), sestra zavražděného českého krále Václava III. (1289–1306), z Prahy do německého města Špýru. Má se tam představit svému budoucímu tchánovi, římskému králi Jindřichovi VII. (1275/1276–1313). Šlechta jí sjednala sňatek s jeho synem, mladičkým Janem Lucemburským (1296–1346).

Na výbavu si musí půjčit

Svatba Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského v katedrále ve Špýru je velkolepá.Požehná jim mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu.
Svatba Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského v katedrále ve Špýru je velkolepá. Požehná jim mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu.

Na výbavu si mladá Přemyslovna půjčí 1000 hřiven stříbra od kupců, měšťanů a dalších spolehlivých věřitelů. Sama si připraví svatební roucho, od Jana z Dražic dostane darem dva pozlacené poháry a bělouše. S rodiči svého budoucího manžela se setkává v klášteře johanitů v Heinbachu poblíž Špýru. Půvabná princezna, prý snědá po svém dědovi Přemyslu Otakarovi II. (kolem 1233–1278), má štěstí.  Jindřicha VII. i jeho manželku Markétu Brabantskou (1276–1311) okouzlí.

Oděv podle francouzské módy

Mladý Jan Lucemburský se po sňatku stává českým králem.
Mladý Jan Lucemburský se po sňatku stává českým králem.

1. září 1310 očekává slavnostně vyzdobená špýrská katedrála svatební hosty. Jindřich VII. ve slavnostním šatu s korunou na hlavě a žezlem v ruce usedá na trůn. Po něm přichází jeho čtrnáctiletý syn Jan s průvodem, který nese praporce Českého království. Jan skládá přísahu po vzoru knížat Svaté říše římské. Poté do katedrály vstupuje i osmnáctiletá princezna Eliška. Přichází v úplně jednoduchých nezdobených šatech a s rozpuštěnými vlasy. Káže jí to nejnovější francouzská móda. K páru přistupuje mohučský arcibiskup Petr z Aspeltu (asi 1250–1320) a oddá novomanžele.

Vrcholem hostiny je páv

Páv se pekl tak, aby se zachoval ozdobný ocas a korunka.
Páv se pekl tak, aby se zachoval ozdobný ocas a korunka.

Všichni potom míří na svatební hostinu. Nechybí zde pokrmy přinášející plodnost, a to slepice, jablka či kaše ze sýra. Krupicová kaše zase značí spoustu dětí, manželé jich mají mít tolik jako je zrnek krupice. Sladí se medem, který má do manželství přinést lásku a moudrost a podpořit i milostnou touhu. Vrcholem kulinářského umění je ale páv upravený tak, aby se neporušil jeho ocas a korunka nebo slepice plněná nádivkou. Svatební hodování a radovánky trvají osm dní.

Foto: wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti Zobrazit více …