Více než tři roky se snaží Biologické centrum Akademie věd ČR získat povolení od státních úřadů, aby v lese na vlastním pozemku mohlo hospodařit šetrnými způsoby blízkými přírodě s cílem podpořit rozvoj biodiverzity.

Protože vědci povolení nedostali, uchýlili se až k podání žaloby na Ministerstvo zemědělství. Krajský soud v Brně nyní spor rozhodl ve prospěch vědců.

Biologické centrum AV ČR patří k největším institucím ekologicky orientovaného výzkumu v Evropě. Kromě výzkumu se zapojuje i do řady projektů na ochranu přírody a podporu biologické rozmanitosti a zároveň hledá efektivní, šetrné a přírodě blízké způsoby hospodaření v krajině.

S tímto cílem také koupilo na začátku roku 2020 pozemek na jižní Moravě, který se stane součástí největší moravské ptačí rezervace, Ptačího parku Kosteliska. Na koupeném pozemku je v současné době les, který nemá příliš velkou hodnotu hospodářskou ani přírodní, rostou tu především náletové i nepůvodní stromy.

„My tam chceme vytvořit lesy, které měly téměř v celé Evropě dlouhou tradici po stovky let, ale z krajiny už téměř zmizely. Plánujeme vysázet řídký les, složený z vrb a dubů, které by se pravidelně ořezávaly.

Navíc by se tam v budoucnu pásl dobytek. Takový biotop a způsob hospodaření nejlépe vyhovuje mnoha druhům ohroženého hmyzu a ptákům, ale i dalším druhům živočichů a rostlin,“ říká Lukáš Čížek, vedoucí Oddělení biodiverzity a ochrany přírody na Biologickém centru AV ČR.

K soudu, prosím…

Aby vědci mohli ve svém lese takto hospodařit, podali dle zákona o lesích žádost o změnu kategorie lesa z lesa hospodářského, sloužícího především produkci dříví, na les zvláštního určení, který má sloužit především ochraně a obnově biodiverzity.

Žádost ale příslušný orgán státní správy lesů na Krajském úřadě Jihomoravského kraje zamítl a Ministerstvo zemědělství tento zamítavý postoj potvrdilo. Podle ministerstva nelze status změnit, protože les není svou podobou nijak zvláštní.

K předpokládanému budoucímu stavu úřady nepřihlédly, tak jak se to děje například u lesů na územích národních parků a chráněných krajinných oblastí. Vědcům tak nezbylo, než se soudit.

Národní dědictví, ne továrny na dřevo

Až krajský soud svým rozsudkem z konce letošního ledna potvrdil, že vlastník lesa má právo si určit, k jakému cílovému stavu jej povede. „Podle soudu není podstatné, jak les v dané chvíli vypadá, ale k jakému stavu bude upravován.

Není důležitý stav na startu, ale v cíli. Přesně v duchu programového prohlášení naší vlády, která v části věnující se lesnictví říká, že lesy jsou naše národní dědictví, ne továrny na dřevo,“ říká Dušan Utinek, odborný lesní hospodář a poradce v oblasti lesnictví.

Podle něj toto orgány státní správy nerespektují a vlastník, který chce naplnit veřejný zájem na ochraně přírody, musí projít martyriem dlouhého řízení a bojem s úřady cestou odvolání a čekání na soudní jednání.

„V tomto případě to bylo více než dva roky, včetně doprovodných nemalých finančních nákladů. To vše hradí vlastník, kdežto případný dopad na státní orgány jde z rozpočtu jejich organizací,“ dodává Dušan Utinek.

Přestože soud vědci vyhráli, povolení pro své plány ještě nemají. Soud totiž zrušil předchozí zamítavé rozhodnutí Ministerstva zemědělství a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm bude ministerstvo vázané právním názorem vysloveným v rozsudku.