Pět centimetrů azurové krásy. Hříčka přírody, která omámí půvabem, posléze zaútočí nelítostným jedem. To je pralesnička azurová. Žabička, která je velmi nebezpečná. Její jed dokáže v mikrogramech usmrtit dva slony, 1500 lidí i půl miliónů myší!
Pár turistů se prodírá nehostinnou džunglí severu Jižní Ameriky. Najednou ve spektru zeleně zazáří drahokam. Blankytně modrý, zdánlivě roztomile křehký. Malá žabička, která přece nemůže být nebezpečná. Muž se odváží přiblížit, chce si žabku ulovit.
Tvoreček však vystříkne jed. Odvážlivec padá k zemi a začíná boj o jeho život. Právě v Kolumbii nebo Ekvádoru můžete nejčastěji narazit na tento zrádný druh žab, které nemilosrdně útočí a tasí jedovaté zbraně.
Příbuzná zlikviduje dva slony
Není to poprvé, co se v jihoamerických nemocnicích setkávají lékaři s člověkem, kterého jedem omámí pralesnička azurová. „Máte štěstí, její jed dokáže usmrtit i slona,“ sděluje doktor neinformovanému zvědavci.
Nádherně zbarvený obojživelník patří do čeledě pralesničkovitých, které jsou proslulé nejúčinnějším jedem na světě. Její příbuzná pralesnička strašlivá dokonce miligramem svého jedu dokáže zabít dva slony.
Dokáže zabít 1500 lidí
Ačkoli má žabička nebezpečně smrtelný jed, její apetit kdovíjak výrazný není. K obživě jí stačí mouchy, mravenci, pavouci nebo třeba housenky. Ovšem pozor, jakmile ucítí na svém území nevítanou návštěvu, okamžitě se začne bránit.
Její jed najdete v kůži, sekrety jsou plné toxických látek. Pro vaši představu, jedno stříknutí pralesničky azurové zabije až 1500 lidí nebo půl milionu myší!
Zabíjí udušením
Jed pralesniček je velmi účinný proto, že je nadopován batrachotoxinem. Ten dokáže paralyzovat nervy, které tak vyřadí z činnosti. Přestanou se přenášet impulsy, svaly se dostanou do stavu smrštění, což snadno vede k selhání srdce či zástavě dechu.
Jediný v přírodě, kdo se může této žábě postavit, je žabožroutský had liophis epinephelus. Jeho jed pralesniček nijak neomámí.
Proč se sama neotráví?
Chtěli byste pralesničku azurovou chovat doma? Máme dobrou zprávu. V zajetí nebezpečná prakticky není. Jedovaté látky totiž tvor získává z jiných jedovatých živočichů, které sama požírá, tudíž v teráriu takové možnosti nemá.
Asi si teď říkáte, jak je možné, že žába napěchovaná cizím jedem sama přežije. Předci dnešních pralesničkovitých žabiček získali odolnost už kdysi a poděkovat mohou svalovým proteinům, které jim vybudovaly rezistenci.
