Skip to content

Znáte nejjedovatější zvířata žijící v Čechách?

Naše končiny nejsou sice proslulé jedovatými zvířaty tak, jako některé jiné části planety, ale i přesto se zde najdou živočichové, kteří nás svým jedem mohou ohrozit na životě. Na která nejvíce jedovatá zvířata u nás můžeme narazit?

Mravenec lesní

Výskyt: jehličnaté a listnaté lesy ve středních a vyšších polohách

Jak útočí: Jsou to mravenci se zakrnělým žihadlem, kteří nejdříve prokousnou kůži kusadly a svůj jed vstříknou na vzniklou ranku. Dokážou navíc vystříknout jed na dálku, a to až do vzdálenosti 20 cm. Bolestivý tam může být zásah očí nebo vdechnutí jedu.

Účinek jedu: Pro člověka není smrtelný. Smrt hrozí pouze v případě alergické reakce.

Složení mravenčího jedu se podobá jedu vosy, takže v případě alergie na vosí bodnutí je vhodné dávat pozor i na bodnutí mravence.

Sršeň obecná

Výskyt: zejména doubravy a lužní lesy (dutiny stromů a jiné tmavé, klidné otvory)

Jak útočí: Největšími z těchto čeledí jsou sršně obecné, které v lidech díky své velikosti a hlasitému bzučení vždy vzbuzovaly respekt. Naše sršně jsou však poměrně mírumilovné a neagresivní, na rozdíl od jiných druhů sršní známých v zahraničí.

Kromě klasického bodnutí mohou sršni jed na svou oběť také vystřikovat, a to až na vzdálenost 40 cm. Pravděpodobnost útoku sršně je však nízká a větší riziko hrozí u vosy, která je agresivnější.

Účinek jedu: Sršní jed obsahuje acetylcholin, který stimuluje receptory bolesti více než bodnutí vos, včel a čmeláků. Proto může být bodnutí sršní více bolestivé.

V případě zasažení očí působí jed podobně jako pepřový sprej.

Vosa obecná

Výskyt: obvykle podzemní hnízda, lesy, břehy vod a cest (tmavé dutiny pod i nad zemí).

Jak útočí: Vosa je sršni blízce příbuzná a mají mnoho společného. Zaměřují se na lov hmyzu a při bodnutí si zachovávají žihadlo, takže mohou bodat opakovaně.

Účinek jedu: Jed vosy a sršně má podobné složení a je také podobně účinný. V případě alergie na bodnutí sršně proto také hrozí nebezpečí alergické reakce.

Vosy totiž využívají svá žihadla hlavně v soubojích s hmyzem.

Čmelák zemní

Výskyt: obvykle podzemní hnízda na stráních a na mezích (opuštěné nory hlodavců)

Jak útočí: Čmeláci mají, stejně jako včela, ústní ústrojí adaptované k hledání výživy ve sladkých šťávách květů. Čmelák vás proto může bodnout žihadlem, nikoliv kousnout, na rozdíl od brouků, mravenců a vos, kobylek či kudlanek.

Čmeláci jsou velmi klidní a případy bodnutí čmelákem jsou vzácné. Bodnout může čmelák na rozdíl od včely opakovaně, poněvadž žihadlo vždy z rány vytáhne.

Účinek jedu: Podobné jako u jedu včelího. Bodnutí je bolestivé, provázené otokem a svěděním kolem ranky. Nebezpečné je pouze pro alergiky.

Čmeláci mají silnější jed než vosy.

Včela medonosná

Výskyt: různá suchá a chráněná místa (otvory ve stromech, včelařské úly)

Jak útočí: Po bodnutí své žihadlo zanechává v oběti a sama umírá. Se žihadlem v ráně zůstává i jedový váček s kompletním obsahem jedu. I to způsobuje silnější reakci a bolest.

Účinek jedu: Již jedno žihadlo může způsobit otok a poměrně velkou bolest. V případě bodnutí do oblasti krku nebo jazyka může otok i u zdravého jedince způsobit udušení kvůli neprostupnosti dýchacích cest.

Pokud se po bodnutí projeví výrazný otok, slabost, malátnost, pocení, zmatenost, zvracení, pokles tlaku a ztráta vědomí, jedná se o anafylaktický šok, při kterém může dojít k oběhovému selhání a smrti.

Včela má nejen silnější jed než sršeň, navíc má dokonce 5 až 50x více jedu.

Puchýřník lékařský (španělská muška)

Výskyt: masově i osamoceně na listnatých stromech a keřích (zejména jasany, šeříky nebo ptačí zob)

Účinek jedu: Při ohrožení vylučuje tekutinu odporného zápachu, který připomíná myšinu. Ta způsobuje bolestivé hnisající puchýře. Pro člověka je smrtelných už 30 miligramů, což představuje několik desítek takových brouků.

V případě požití většího množství jedu dochází k překrvení močopohlavního systému, narušení stěn trávicí trubice a krvavým průjmům. Může vést až ke kolapsům ledvin či srdce.

Rozemletá těla puchýřníků byla v minulosti používána jako přísada do travičských jedů a také jako afrodisiakum.

Stepník moravský

Výskyt: zachovalé skalní nebo písečné stepi (Pálava u Mikulova, Bzenecké písky, Podyjí)

Jak útočí: Je jedním z nejpestřeji zbarvených pavouků ve střední Evropě a patrně také nejjedovatějším pavoukem na území Česka. Stepníci jsou pozoruhodní tím, že mláďatům slouží jako první potrava tělo jejich matky.

Účinek jedu: Jed stepníků má podobné složení jako jed některých jedovatých hadů, a navíc obsahuje neurotoxin, který ovlivňuje fyziologii celého organismu. U zdravého člověka způsobuje kousnutí několikahodinový horečnatý stav doprovázený zrychleným tepem, silnými bolestmi hlavy a zarudnutím obličeje.

Tento nápadný a velký druh pavouka byl objeven a zdokumentován teprve v roce 2008 a je jedním z největších a zároveň nejjedovatějších pavouků střední Evropy.

Ropucha obecná

Výskyt: rybníky, tůně, požární nádrže, louky, lesy, zahrady

Účinek jedu: V ropuším jedu, který vylučuje kůží, najdeme steroidní alkaloid bufotoxin, jehož smrtelná dávka pro dospělého člověka se odhaduje na 10-15 mg. To odpovídá přibližně 1 gramu hlenovitého sekretu ropuchy.

Při požití jedu začíná být nepravidelná srdeční činnost, dýchání je obtížné a mohou se objevit poruchy vidění. Následují halucinace a případná smrt v důsledku zástavy srdce.

Součástí ropušího jedu je alkaloid bufotenin, který má podobné účinky jako LSD.

Zmije obecná

Výskyt: lesostepi, prosluněné horské stráně (obvykle nad 600 m. n. m.)

Jak útočí: Jed zmije je sice schopný usmrtit člověka, ale její primární kořistí jsou hlodavci a jiní malí živočichové. Na člověka si troufne pouze když je k tomu vyprovokována. V případech obrany svůj jed často vůbec nevypustí a kousnutí používá jen pro výstrahu.

Účinek jedu: Smrtelná dávka jedu u dospělého člověka je asi 15 mg, přičemž zmije ho má obvykle v zásobě sotva 10 mg. A při jednom uštknutí navíc neuvolní více než 1/3 zásoby jedu. Riziko představuje pouze pro alergické jedince, malé děti, těhotné ženy, staré či nemocné lidi a domácí mazlíčky.

Nejhorší je kombinace zmijího jedu se stresem a strachem o život, což může být smrtelné hlavně pro starší lidi se slabým srdcem.

Zmije je jediný jedovatý had, žijící na území České republiky.

Foto: Shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Příroda
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Až u 40 % lidí probíhá fibrilace síní bez příznaků
21stoleti.cz

Až u 40 % lidí probíhá fibrilace...

Fibrilace síní neboli česky míhání síní patří v současné...
Co se pravděpodobně nikdy nepodaří vysvětlit?
enigmaplus.cz

Co se pravděpodobně nikdy...

V dnešní době mají vědci spoustu...
Čtyři vodopády Černé Desné
epochanacestach.cz

Čtyři vodopády Černé Desné

Červená turistická trasa...
Detailní pohled na značku Bohematic
iluxus.cz

Detailní pohled na značku...

Nejmladší česká značka na trhu s hodinkami...
Brána do vesmíru otevřena
21stoleti.cz

Brána do vesmíru otevřena

Co jsou exoplanety, jak můžeme zkonstruovat a...
Rizoto s medovou dýní
nasehvezdy.cz

Rizoto s medovou dýní

Nádech medu a zázvoru udělá z rizota...
V mládí zažila Milena Dvorská opravdovou pohádku, ve stáří pak smutek nad vztahem s dcerou!
nasehvezdy.cz

V mládí zažila Milena Dvorská...

Díky jednomu setkání se Milena Dvorská (+71)...
Chrám zasvěcený bohyni Artemis: Krása, na níž svět vzpomíná dodnes
enigmaplus.cz

Chrám zasvěcený bohyni Artemis:...

Mělo se jednat o nejkrásnější stavbu na světě....
11 největších divadelních budov světa: Kde zhlédne nevšední umělecký zážitek nejvíce diváků za večer?
epochalnisvet.cz

11 největších divadelních budov světa:...

Divadelní představení se těšila velké...
Benediktinský klášter Broumov
epochanacestach.cz

Benediktinský klášter Broumov

Broumovský klášter...
Bájný Rhodský kolos: Socha svobody starověku
enigmaplus.cz

Bájný Rhodský kolos: Socha...

Obrovská bronzová socha starověkého řeckého boha...
Interiér s dekorem kamene
rezidenceonline.cz

Interiér s dekorem kamene

Návrat k tradicím, přírodě a touha po příjemně...