V nejluxusnějším apartmá hotelu Ritz sedí na sofá Hermann Göring (1893–1946) a labužnicky noří svou ruku do skleněné mísy plné smaragdů a dalších drahých kamenů.
Miluje je, stejně jako nejdražší kožichy, do nichž se obléká, když jej nikdo nevidí a je mu jedno, jestli se jedná o dámskou módu.
Přepych, bohatství a vzácné cennosti jsou hned po válce jeho druhým smyslem života. Jen z jeho jmění se tají dech. Přitom v porovnání s celým nacistických pokladem se jedná jen o malý zlomek.
Neštítí se ničeho
O celkové hodnotě nacistického pokladu se můžeme jen dohadovat, je však jasné, že se jedná o sumu sahající do astronomických výšek.
Neprávem nabyté bohatství pochází hlavně ze zlatých rezerv zemí, již Němci ukořistí při budování třetí říše – počínaje Rakouskem přes Československo až po Nizozemí, Belgii, Dánsko, Francii, Polsko a Ukrajinu.
Jedná se ale i o položky ze soukromých bank, zlatnictví a církevních institucí. Zbytek je pak důkazem naprosté absence svědomí a lidskosti a snahy nacistických pohlavárů urvat také něco pro sebe.
Bez ostychu okrádají vězně, které buď zastřelí ihned na místě, nebo je internují v táborech. Neváhají sebrat jejich osobní věci. Na zmar nepřijde ani zlato, ze kterých mají Židé zubní korunky.
Pro zajímavost jen v Osvětimi si tímto způsobem přijde nacistická mašinérie na osm tun zlata!
Kdo si poklad užije?
Jisté je, že po skončení války si někteří nacisté svůj poklad neužijí. Někteří spáchají sebevraždu ještě před příchodem spojeneckých vojsk, jiní se dočkají spravedlnosti před Norimberským tribunálem. Ovšem zbude i hrstka těch, kterým se podaří uniknout.
Podaří se jim ukořistit něco z nacistického pokladu, aby si zajistili blahobyt ve své skrýši? A kam se poděl zbytek nacistického pokladu, jehož objevení zasvětí život nejeden dobrodruh a badatel?
Po válce se sice jistý podíl nacistického zlata podaří nalézt, každopádně ještě bezmála 37 miliard dolarů (dnešních asi 830 miliard korun) nadále chybí a není jasné, kam zmizely.
Existují teorie, že něco stihli nacisté převést na svá konta a jinou část zase důmyslně ukrýt do skalních masivů nebo jiných tajných tunelů, jež během války vyhloubili.