Domů     Život na Saturnově ledovém měsíci
Život na Saturnově ledovém měsíci
15.4.2021

Astronomové z Free University v Berlíně přišli s fascinujícím objevem, podle všech dostupných zdrojů se jim podařilo najít na Saturnově ledovém měsíci s označením Enceladus základní stavební kameny života.

Zkoumaná shromážděná data pocházejí ze sondy Cassini. Vědci nyní zjišťují, zda by mohla být pravdivá hypotéza, že na Eceladu skutečně existuje život. Podobnou myšlenkou se zabývali odborníci již v roce 2018.

Vědci byla naposledy oznámena existence 62 měsíců planety Saturn, 53 z nich je pojmenováno a další 2 měsíce jsou nejisté. Foto: flflflflfl / pixabay
Vědci byla naposledy oznámena existence 62 měsíců planety Saturn, 53 z nich je pojmenováno a další 2 měsíce jsou nejisté. Foto: flflflflfl / pixabay

Jde o organické sloučeniny

Přestože němečtí výzkumníci neobjasnili, o jaké prvky se jedná, podle jejich vyjádření jde o stopu organických sloučenin, jež se mohou jevit jako stavební bloky aminokyselin, tj. molekul, které utvářejí všechny lidem známé formy života na Zemi.

reklama

„Zatím nevíme, zda jsou aminokyseliny potřebné pro život mimo Zemi, ale nález molekul, které aminokyseliny tvoří, je důležitým dílkem skládačky,“ vyjádřil se vedoucí projektu Dr. Nozair Khawaja Ph.D. Vědec rovněž naznačil naději, že zmíněné sloučeniny, které mají zdroj v podpovrchovém oceánu, by mohly mít velice podobnou reakční cestu, jakou povětšinou vídáme právě na naší planetě.

Objev byl umožněn díky neustálým erupcím na měsíci – vodní gejzíry vypouštějí sloupy páry a ledových krystalů, ty obsahují materiály vycházející z centra Enceladu. Sonda Cassini tak mohla analyzovat pomocí palubního hmotnostního spektrometru.

Enceladus je ze všech pojmenovaných měsíců tím šestým největším. V průměru dosahuje téměř 500 kilometrů, pro srovnání, „náš“ Měsíc má přibližně o 3 tisíce kilometrů více. Foto: flflflflfl / pixabay
Enceladus je ze všech pojmenovaných měsíců tím šestým největším. V průměru dosahuje téměř 500 kilometrů, pro srovnání, „náš“ Měsíc má přibližně o 3 tisíce kilometrů více. Foto: flflflflfl / pixabay

Vraťme se zpátky

Přibližně v polovině roku 2018 prokázali němečtí a američtí vědci, že se vedle Země mohou nacházet komplexní organické molekuly právě na zmíněném Saturnově měsíci, z toho vyplývá, že se nejspíše jedná o jediné další místo ve vesmíru, kde se nacházejí tyto klíčové podmínky pro existenci života.

Jako asi nejdůležitější fakt dřívějšího pozorování je považováno sledování vznášejících se mračen ledu nad jeho jižním pólem. Jde o tzv.

kryovulkanismus a některé vyvržené částečky mají takovou rychlost, že odlétají až do kosmu, tím se zřejmě podílejí na existenci jednoho ze Saturnových prstenců.

Celý jeho povrch pokrývá skoro až krystalicky čistý led, jenž dokonale odráží sluneční světlo, to způsobuje udržování velice nízké teploty, asi kolem -200 stupňů Celsia. Foto: flflflflfl / pixabay
Celý jeho povrch pokrývá skoro až krystalicky čistý led, jenž dokonale odráží sluneční světlo, to způsobuje udržování velice nízké teploty, asi kolem -200 stupňů Celsia. Foto: flflflflfl / pixabay

Podobné, ne však stejné

Vědci v dřívějších pozorování objevili stopy po organických sloučeninách, jež jsou dokonce složitější než pozemské aminokyseliny, a dokonce jsou až desetkrát těžší než metan.

Letos v červnu výzkumníci z University of Washington dospěli k závěru, že voda měsíce je bohatá na živiny. Je třeba si uvědomit, že objev jasně nevypovídá o existenci života na Enceladu, spíše to pouze naznačuje, že jeho výskytu nic nebrání.

Navíc odborníci připouštějí také možnost, že jde buď o jakési mimozemské mikroby, nebo o látky, které vznikly naprosto přirozenými reakcemi a jež nemají tak se životem vůbec nic společného.

Do jeho blízkosti byla v roce 2005 vyslána sonda Cassini, která podnikla několik blízkých průletů okolo. Foto: WikiImages / pixabay
Do jeho blízkosti byla v roce 2005 vyslána sonda Cassini, která podnikla několik blízkých průletů okolo. Foto: WikiImages / pixabay

Vypraví se na další průzkum?

Odborníci již nějakou dobu mluví o vesmírné misi vstříc Enceladu, dokonce tvrdí, že by taková cesta nemusela být technicky náročná. „Ani byste nemuseli na povrchu přistávat, stačilo by proletět kolem. Tohle není žádná science fiction.

Prostě bychom tam přiletěli a ověřili si, jestli tam život je, nebo není. Život, jak ho známe, potřebuje tři základní ingredience:

tekutou vodu, zdroj energie pro metabolismus a správné chemické přísady – hlavně uhlík, vodík, dusík, kyslík, fosfor a síru,“ řekl astronom Prof. Dr. Frank Postberg.

Jisté doklady z mise Cassiny jsou důkazem, že na Enceladu se téměř všechny tyto přísady vyskytují.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Proč si pamatujeme trapné okamžiky celé roky?
Stačí jediná nešťastná věta pronesená před plnou místností a člověk se při vzpomínce na ni červená ještě po deseti letech. Zato co měl včera k obědu nebo kam položil klíče, to si často nedokáže vybavit už po několika hodinách. Lidská paměť totiž nefunguje jako kamera. Mnohem víc než na běžných událostech záleží na tom, jaké […]
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
Proč máme husí kůži při hudbě, filmu nebo silném příběhu? Může za to evoluce
Orchestr spustí závěrečnou melodii, hrdina se po letech setká s rodinou a vám naskočí husí kůže. Přitom v místnosti není zima, nikdo vás nepronásleduje a na zádech vám nesedí ani imaginární pavouk. Tělo přesto reaguje, jako by se dělo něco mimořádného. Za tímto zvláštním zážitkem stojí evoluční dědictví, nervový systém i mozek, který dokáže proměnit […]
Kreveta, která rozsvítí oceán. Když úder klepeta rozpálí vodu téměř jako povrch Slunce
Pod hladinou se odehrává fyzikální divadlo, za které by se nemusel stydět ani sci-fi film. Někteří drobní korýši dokážou při prudkém úderu vytvořit bublinu, která při svém zhroucení vydá záblesk světla a na okamžik dosáhne extrémních teplot. Žádná kouzla ani podmořské žárovky. Jen voda, rychlost a fyzika, která se utrhla ze řetězu. Korýš, který připomíná […]
Proč nás uklidňuje zvuk deště, praskajícího ohně nebo šumění moře? Mozek to miluje
Kapky bubnují na parapet, v krbu tiše praská dřevo a mořské vlny se pravidelně přelévají přes pláž. Najednou jako by se zpomalil svět. Myšlenky ztrácejí naléhavost a napětí pomalu povoluje. Proč právě tyto zvuky působí na tolik lidí jako přírodní uklidňující prostředek? Odpověď hledá neurověda v tom, jak mozek vyhodnocuje zvuk, předvídá nebezpečí a reaguje […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz