Kdo by neznal Tomáše Holého, nejznámějšího českého dětského herce své doby. Zářil ve filmech Jak vytrhnout velrybě stoličku či Jak dostat tatínka do polepšovny.

Na filmovém festivalu v Monte Carlu byl v roce 1979 dokonce vyhlášen nejlepším dětským hercem od dob Shirley Temple. Jeho život tragicky ukončila dopravní nehoda v nedožitých 22 letech. Co se tehdy stalo?

K jeho hvězdné kariéře mu napomáhá náhoda. V roce 1976 natáčí režisér Oldřich Lipský komedii Marečku, podejte mi pero. Jenže dětský herec, který měl vejít do třídy a předat učiteli chemie vzkaz od ředitele školy, onemocní.

Režisér za něj potřebuje rychle sehnat náhradu. Osloví proto štáb, zda někdo nezná malého kluka, který by dokázal říct tři věty na kameru a neroztřást se.

Přihlásil se Jan Jindra, rekvizitář na Barrandově, že má sedmiletého synovce, který to určitě zvládne.

Matula na scéně

Druhý den přichází na plac Tomáš Holý, který všechny ohromí svojí bezprostředností. Scénce s upatlaným bonbónem dodá tu správnou náladu a během jediného dne si získá sympatie celého štábu včetně pana režiséra.

Ten na něj nezapomene a obsadí ho do svého dalšího filmu, hudební komedie pro děti Ať žijí duchové! I když se nejedná o nijak velkou roli, Tomáš je v ní výrazný a nepřehlédnutelný.

Hvězdou díky zapomenuté čepici

Koncem roku 1977 pak hledá režisérka Marie Poledňáková malého herce pro svůj film Jak vytrhnout velrybě stoličku. Konkurzu se účastní na 160 dětí včetně Tomáše Holého, který ale na první dobrou režisérku nijak výrazně neosloví.

Jeho obsazení dopomůže opět náhoda. Po skončení zkoušky se rozlétnou dveře a stojí v nich Tomáš. Beze slova, jen gestem naznačí režisérce, že si zapomněl čepici, a zašklebí se na ni. Ona ho na základě toho pozve na užší kamerové zkoušky.

My chceme Tomáše

Na ty dorazí všechny děti v pořádku, jen Tomáš je mokrý od sněhu tak, že ho musí sušit dvě asistentky. Užším výběrem projde 12 kluků, kteří jsou seznámeni se svými filmovými rodiči, Janou Preissovou a Františkem Němcem.

Když se „rodičů“ režisérka následně zeptá, kterého kluka by si přáli, oba se jednohlasně shodnou na Tomáši Holém. V souhře s dospělými herci je úplně přirozený, jeho přebrepty baví celý štáb. Režisérka ho nenutí učit se texty, jen mu vždy řekne, o čem záběr je.

Má privilegium, že se striktně nemusí držet scénáře a má situaci zahrát tak, jak ji cítí.

Pro roli Vaška jako stvořený

Díky tomu vznikají některé legendární scény filmu, které jsou Tomášovou vlastní improvizací na dané téma. Například obalování řízků pro školníka nebo scéna s bolavým zubem, ve které je filmový Vašek opravdu naštvaný.

Podle scénáře na tatínka, ve skutečnosti na režisérku, která mu před natáčením scény napovídá, že František Němec je podrazák, jenž se na něj vykašlal. Film se poprvé vysílá na Štědrý den roku 1977 a Tomáš alias Vašek je okamžitě obrovsky populární.

Zapřený rozvod rodičů

Natáčení pokračování filmu s názvem Jak dostat tatínka do polepšovny vyprovokuje filmový štáb, který v závěru natáčení „Velryby“ fantazíruje, jak by se příběh o rozdělené a znovu spojené rodině mohl dále vyvíjet.

Marie Poledňáková hozenou rukavici zvedne a za necelý rok sepíše scénář navazujícího filmu. Důvodem, proč je Holý v roli tak dobrý, je zřejmě i fakt, že je dítětem rozvedených rodičů. Paradoxně o tom režisérka v době, kdy ho do filmů vybírá, nemá tušení.

Tomáš při konkurzu rozvod rodičů rozhodně popře. Režisérka to zjistí až tehdy, když si volá s jeho maminkou, která se jí zeptá: „Nebude vám vadit, že jsme rozvedení?“ Tomáš se rozvodem svých rodičů trápil a popíral ho. Pocity filmového hrdiny Vaška proto chápal velmi dobře.

Čtyři roky intenzivního filmování

Mezi roky 1976 a 1980 stíhá natočit sedmnáct snímků včetně myslivecké trilogie ze šumavských hvozdů (Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Za trnkovým keřem), Setkání v červenci a Útěků domů.

Poté ještě točí německý seriál Připoutejte se, letíme nad Atlantidou. Ve třinácti letech se však rozhodne ukončit filmovou kariéru, protože říká:

„Představa, že jednou budu neúspěšným hercem, je nesnesitelná.“ Poslední film, který točí v roce 1980, se jmenuje Prázdniny pro psa. Během natáčení zachrání život herecké kolegyni Monice Kvasničkové.

Tomáš Holý, hrdina

Ta líčí: „Jednou kluci vyrazili na splav. Já jsem byla taková holka, která si rozuměla spíš s kluky než s panenkami. Pořád jsem lezla po stromech a tak. Tak jsem přece nemohla stát stranou a šla jsem s nimi… Vtom mi ujela noha a byla jsem tam.

Ono se to nezdá, ale v té prohlubni pod splavem je docela silný proud… Zrovna když jsem přemýšlela o tom, že se asi utopím, objevil se stín. A pak najednou hup, stín dostal konkrétní podobu a jméno. Tomáš Holý tam skočil a vytáhnul mě.

On byl hrozně hodný člověk. Ve dvanácti letech sám riskoval svůj život, aby zachránil ten můj.“

Vydělal si na barevnou televizi

O jeho skutečné povaze svědčí i fakt, že když se po sametové revoluci otevřou hranice, Tomáš vybere všechny své dětské filmové honoráře a dá je svému strýci Janovi, který ho k filmu přivedl, aby mohl vidět vytouženou Ameriku.

Filmováním si ale vydělá míň, než si mnozí myslí. Při tabulkových 120 Kčs v Československé televizi za celý natáčecí den pro dítě si za každý ze svých dvou nejslavnějších filmů vydělá něco kolem 2000 Kč, což tehdy představovalo lehce podprůměrnou měsíční mzdu.

Za celou kariéru si pak vydělá asi 14 000 Kč, což by dnes v přepočtu představovalo asi 140 000 korun. Tehdy si za to mohl koupit třeba barevnou televizi.

Nechci být špatný herec

Jako malý novinářům vykládá, jak ho filmování baví, protože může dělat vylomeniny a ulejvat se ze školy, později se na to už dívá jinak: „Celé dětství jsem strávil mezi dospělými, a já si přitom toužil hrát s ostatníma klukama.

Zatímco oni měli prázdniny, já se musel pořád učit nějakou roli.“ Proto herectví opouští a následně studuje gymnázium. V roce 1986 začíná studovat na Karlově univerzitě práva, kterým se věnoval i jeho otec Václav Holý.

„Snad abych mohl být spravedlivý,“ přibližuje Tomáš svoji motivaci ke studiu práv.

Moje holka Lucie Bílá

Šest měsíců před svojí tragickou smrtí se Tomáš seznamuje s Hanou Zaňákovou, dnes známou jako Lucie Bílá. Za jejich seznámením stojí Tomášův kamarád Ota Kars, který to popisuje:

„Byla to hrozná kočka, chlapi ji nepřehlíželi. Taky se na tu dobu oblékala dost ostře. Seznámil jsem se s ní v hospodě Pod Terebkou, v podstatě jsem jí vnutil Tomášovo číslo a ona mu zavolala. A hned druhý den se sešli a začali spolu chodit.“