Domů     Živá pochodeň varuje před Babylonem
Živá pochodeň varuje před Babylonem
2.5.2022

Vojevůdce leží na pohodlném loži, tvář má bledou a sotva dýchá. Ví, že mu zbývá posledních několik okamžiků. Generálové seskupení kolem něj čekají, až promluví – koho z nich jmenuje svým nástupcem? Jméno, jež vypustí z úst, však nepatří žádnému z nich.

„Kalanos,“ zašeptá. „On to věděl!“ A pak už jen zašeptá: „Kratisto“. V řečtině to znamená „nejsilnější“.

Tak umírá Alexandr Veliký (356–323 př. n. l.). Je polovina června a v Babyloně panuje nepříjemné vedro. Příběh jeho smrti ale začíná o několik měsíců dříve, kdy umírá jiný muž.

Je jím hindský mudrc Kalanos (asi 398–323 př. n. l.), který v okamžik smrti vyřkne své nejdůležitější proroctví.

Celý svět je mým hřištěm

reklama

Alexandr II. Makedonský, zvaný Veliký, se s rokem 335 před naším letopočtem stává živoucí legendou. V pouhých 21 letech poráží řecké státy, které vzdorují makedonské nadvládě. O rok později si troufá na Perskou říši, tehdy největší mocnost světa. Dobývá jedno město za druhým a postupuje stále dál.

Podle legendy Alexandr přesekl Gordický uzel. FOTO: Jean-Simon Berthélemy / Creative Commons / volné dílo
Podle legendy Alexandr přesekl Gordický uzel. FOTO: Jean-Simon Berthélemy / Creative Commons / volné dílo

S mocí roste chuť

Vzápětí mu u nohou leží celý Blízký východ včetně Egypta – jenže s mocí roste i chuť. „V Indii jsou paláce ze zlata a ulice dlážděné diamanty,“ přesvědčuje své muže.

Řekové mu věří – a v roce 327 před Kristem se vydávají na výpravu do polomytické a vzdálené země, o níž znají jenom pohádky z textů historika Hérodota (asi 484–425 př. n. l.).

Mé touhy nenaplníš

Při svém tažení potkává Alexandr mudrce Kalanose, který žije v Taxilii (dnešní Pákistán). Patří mezi gymnosofisty – žije asketickým životem, pojídá pouze zeleninu a ovoce a chodí nahý. Během několika dnů si získává velitelovu náklonost.

Alexandr mu posílá vzácné předměty a poklady, ale mudrc je odmítá: „Mé touhy nemohou být uspokojeny takovými dary.“ Kalanos Alexandra doprovodí během tažení do Indie a působí jako jeho rádce a učitel.

Podoba Alexandera Velikého, jak ji zachytila mozaika v Pompejích. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo
Podoba Alexandera Velikého, jak ji zachytila mozaika v Pompejích. FOTO: Neznámý autor / Creative Commons / volné dílo

Sejdeme se v Babyloně!

Dlouhá cesta 75letého mudrce vyčerpává. Podle legendy se rozhodne, že zemře. „Největší hanbou v životě je čekat na smrt. A oheň, který přijme tělo bez života, je navždy poskvrněn nečistou mocí!“ vysvětluje a připravuje se na poslední okamžiky.

Rozhodne se upálit! Položí se na hranici a zakryje si látkou tvář. Když ho poté zachvátí plameny, k údivu přihlížejících se ani nepohne. Těsně před tím, než jej dostihne milosrdná smrt, vyřkne své proroctví: „Alexandře, můj pane, sejdeme se již brzy v Babyloně!“

Hra osudu

Když se vojevůdce o jeho slovech dozví, jenom se zasměje. Vždyť míří na východ a nehodlá se v nejbližších letech do Babylonu vracet. Ale proroctví dostihne i mocného Alexandra. Jeho vojáci se vzbouří – cesta je pro ně příliš náročná.

Požadavky veteránů jsou prosté: „Chceme se vrátit domů!“ Alexandrovi nezbývá nic jiného než se otočit.

Kalanos se podle legendy rozhodl zemřít. FOTO: Jacques-Antoine Beaufort / Creative Commons / volné dílo
Kalanos se podle legendy rozhodl zemřít. FOTO: Jacques-Antoine Beaufort / Creative Commons / volné dílo

Splněná věštba

Náročný pochod se podepíše i na něm. Je unavený a útočí na něj malárie. Zatímco v Babyloně připravuje nové tažení, po večerech se zvířecky opíjí. Po jedné pijatyce zůstane ráno ležet na loži. Už se nezvedne.

A tak aniž by to plánoval, aniž by to tušil, umírá – přesně tak, jak to předpověděl před několika měsíci Kalanos. Mohlo jít o náhodu? Anebo znalosti hindských mudrců sahají mimo naše chápání?

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Kleopatra poblázní hlavy i nejmocnějším Římanům
V ložnici se mihotá světlo svíček. Na stolku leží tác s ovocem, na loži leží královna ovocem obložená – jinak na sobě nemá vůbec nic. Když jeden z generálů smí konečně ochutnat, výměnou za tuhle odměnu královně splní přání. Mohla by mu to prostě rozkázat, ale proč to dělat tak jednoduše? Na trůnu nesedí jenom muži, ale i […]
Historie
Co se skrývá v penálu? 5 papírnických značek, které dobyly svět
Má za sebou těžký den, ještě teď mu v uších duní výstřely, které sviští nad jeho hlavou ukrytou v zákopu. Chce napsat domů, a tak ve svých věcech vyštrachá pero a několik zvláštních namodralých tablet. Ty rozmíchá ve vodě a hned má k dispozici inkoust a může se vrhnout do psaní. Nebýt jich, nemáme čím psát. A když […]
Historie
Stuhleck-Semmering: Místo, kde se Evropa naučila lyžovat
V roce 1854 protnula dolnorakouský horský průsmyk Semmering unikátní horská železnice. Impozantní inženýrské dílo však odstartovalo i zásadní proměnu těchto dříve odlehlých oblastí v kolébku moderního alpského lyžování. Jak k tomu došlo? Které sudičky se zde opíraly o lyžařské hole? V roce 1848 dostává rakouský inženýr Carl Ritter von Ghega nesnadný úkol. Měl navrhnout a postavit první horskou železnici […]
Historie
Výbuch v dole Courrières: Pekelné dny pod povrchem
Je 06:30 ráno a na kalendářích bychom našli sobotu 10. března 1906. Krajinou otřese exploze. Skla v oknech se sypou na zem. To je ale jen maličkost. Hluboko pod povrchem severofrancouzského dolu Courrières právě začíná boj o život těch, kteří měli to štěstí v neštěstí a výbuch přežili. Co ho způsobilo? To není dodnes jasné. Možná vzplanul […]
lifestyle
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Zvonění budíku odložené o devět minut. Jde o ranní milost, nebo hodinářský mýtus?
Je 7.00 hodin, budík řve a svět se zdá být mimořádně nepřátelským místem. Prst najde tlačítko odložení, zazní tiché cvaknutí a přichází devět minut blaženého odkladu. Proč právě devět? Proč ne deset, což je přece mnohem kulatější číslo, nebo rovnou patnáct, aby se člověk stihl pořádně ponořit zpátky do snu? Odpověď vede do poloviny 20. […]
Žiletka změnila holení v masový byznys. Proč se do obchodu musíte pořád vracet?
Představte si, že si koupíte holicí strojek a potom už jen pravidelně dokupujete jeho nejdůležitější součástku. Zní to povědomě? Stejný princip dnes známe od tiskáren, do nichž potřebujeme stále nové náplně, nebo od kávovarů na kapsle. Jeho slavnou podobu pomáhá na začátku 20. století prosadit americký obchodník King Camp Gillette. Obyčejné ranní holení se díky […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz