Americký parník SS Yarmouth Castle pendluje jako výletní loď mezi americkými městy Miami a Nassau.
Na známou cestu vyráží i 12. listopadu 1965. Na palubě je v tu chvíli 552 – lidí 376 pasažérů a 176 členů posádky v čele s 35letým řeckým kapitánem Byronem Voutsinasem. Do Nassau má loď dorazit příští den.
Všechno probíhá jako vždycky, až do jedné hodiny v noci. Z lodních útrob se vypotácí těžce spálený cestující a zhroutí se na palubu. Zatímco se mu posádka vrhá na pomoc, schodiště se ocitá v obležení plamenů a kouře.
Než stačí některý z námořníků spustit poplach, je už v ohni celý můstek. Za všechno může toulavá jiskra ze stropního světla v místnosti až téměř po strop naplněné matracemi a barvami v plechovkách.
Požár parníku SS Yarmouth Castle stojí život 90 lidí. Jeho kapitán skončí před soudem.
Když je všechno špatně
Pro plameny ideální pokrm. Oheň si metr po metru zabírá loď pro sebe. Pochutnává si na dřevěném obložení i vrstvách čerstvé barvy na stěnách. Požární alarm přitom zůstává ticho. Cestující jsou místo něj probuzeni křikem a dusotem po chodbách.
V panice vybíhají ze svých pokojů a zoufale shánějí záchranné vesty. Mnozí v zoufalství rozbíjejí okna hořících kajut a vrhají se do moře. A problémů přibývá.
Požární hadice nemají dostatečný tlak vody, několik záchranných člunů shořelo a ty další má posádka problém dostat na vodu. Lana používaná ke spuštění jsou pokryta tlustou vrstvou nátěrových barev, kvůli čemuž se v navijácích zasekávají.
Nakonec na hladinu dosedne jen 6 ze 13 člunů. A v jednom z nich sedí i Byron Voutsinas. Spolu s několika svými podřízenými se snaží zachránit mezi prvními.
Vraťte se zpátky!
Kolem půl druhé ráno si jeden z důstojníků finské nákladní lodi Finnpulp, vzdálené jen několik kilometrů od hořícího parníku, na radaru všimne, že Yarmouth Castle výrazně zpomalil.
Pak už stačí jen jeden pohled na v dálce zářící plameny, aby utíkal vzbudit kapitána Johna Lehta. Ten okamžitě nařizuje otočit Finnpulp a vyráží parníku na pomoc. Zároveň kontaktuje pobřežní stráž Spojených států amerických v Miami.
Ta se skutečnost, že Yarmouth Castle pohlcují plameny, poprvé dozvídá právě od něj. Jakmile se Finnpulp dostane blíž, začne z hladiny sbírat první záchranné čluny. Při pohledu na jejich obsazení se kapitán Lehto rozpálí do běla.
Pouze čtyři lidé jsou cestující, dalších dvacet pak členové posádky včetně kapitána. „Radiostanice nám shořela, chtěl jsem od vás zavolat pomoc,“ vysvětluje Voutsinas, proč se vykašlal na cestující a vzal z hořícího inferna nohy na ramena.
To ovšem Lehto nebere. „Vraťte se zpátky a postarejte se o přeživší,“ snaží se zbabělce přimět k návratu, zatímco se k jeho lodi blíží další dva záchranné čluny. V nich už sedí jenom členové posádky.
Zbabělci skončí před soudem
Nutno dodat, že ne všichni z velení lodi se zachovají po vzoru svého kapitána. Několik námořníků se dokonce vzdá vlastních záchranných vest ve prospěch cestujících.
Jiní házejí tonoucím z hořícího parníku cokoliv, čeho by se mohli chytit – lavice, židle, matrace. Na místo posléze dorazí druhá loď a také čtyři letouny pobřežní stráže. Čas na to, dostat lidi do bezpečí, se ovšem rychle krátí.
Krátce po šesté ráno klesá SS Yarmouth Castle za zvuků páry a explodujících kotlů ke dnu. Ten den zahyne 87 lidí, další tři později v nemocnici. Jen dvě z obětí jsou členové posádky. Většina těl není nikdy nalezena.
Jde o nejtragičtější katastrofu v severoamerických vodách od roku 1949. Kapitán Voutsinas a další členové posádky jsou následně obviněni z porušení povinnosti opustit loď před pokusem o záchranu cestujících a postaveni před soud.
