České obyvatelstvo stárne – stejně jako populace dalších vyspělých evropských zemí. S tím roste význam nemocí spjatých převážně s vyšším věkem. Jednou z nich je i zápal plic. Riziko dále zvyšují chronické nemoci či holdování alkoholu a tabáku.

„Zápal plic představuje zátěž jak pro postiženého člověka, tak pro celý zdravotnický systém. Do budoucna může problém narůstat – nejen kvůli starší populaci, ale i v souvislosti se zvyšující se antibiotickou rezistencí bakteriálních původců.

Proto tolik potřebujeme dostupnou prevenci,“ upozorňuje profesor Petr Pazdiora, přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. Zápal plic připraví o život každý rok třikrát více Čechů než dopravní nehody.

V roce 2014 si zápal plic vyžádal 2274 úmrtí.

O zápalu plic se nejčastěji mluví v souvislosti s lidmi staršími 65 let. Právě jim už jeden rok české zdravotní pojišťovny na prevenci přispívají. Méně se ví o riziku, kterému jsou vystaveni pacienti s některým chronickým onemocněním.

Například z hlediska invazivního pneumokokového zápalu plic je nebezpečí značně zvýšené nejen u osob s vrozenou či získanou poruchou obranyschopnosti organismu, ale i u pacientů s chronickým onemocněním srdce a cév, diabetiků, astmatiků, nemocných s CHOPN, kuřáků či alkoholiků.

U těchto pacientů je zvýšené nejenom riziko rozvoje samotného onemocnění, ale i závažnějšího průběhu či dokonce úmrtí. „Hlavním důvodem vyšší náchylnosti k zápalu plic u alkoholiků je často přidružená jaterní cirhóza, při které se zhoršuje schopnost buněk imunitního systému bojovat s bakteriální infekcí.

Poškozená játra zároveň hůře tvoří proteiny a klesá jejich schopnost zbavovat organismus škodlivin. Značný problém u alkoholiků představují špatné stravovací návyky a nedostatečný příjem živin, který rovněž zhoršuje obranyschopnost,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.

Za chronickou nemoc si člověk často sám nemůže. To však nelze říci o kouření, které je (podle studie amerického Národního centra pro infekční choroby) nejsilnějším „zbytečným“, poměrně snadno ovlivnitelným rizikovým faktorem pro vznik zápalu plic.

„Zásadním momentem v mechanismu vzniku pneumonie u kuřáka je zvýšená produkce hlenu, zhoršená samočisticí schopnost a poškození sliznic dýchacích cest. Takové prostředí je skvělou živnou půdou pro choroboplodné zárodky způsobující zápal plic, velmi často pneumokoky,“ vysvětluje dále MUDr. Trojánek z Bulovky.

Věk přesto zůstává nejdůležitějším faktorem. Nebezpečí začíná stoupat již po padesátém roce života, kdy klesá obranyschopnost organismu. Křivka nemocnosti prudce vzrůstá u lidí starších 65 let. „Je třeba věnovat pozornost již lidem nad 50 let.

Ti jsou ekonomicky aktivní, potřebují chodit do práce a vydělávat, ale riziko onemocnění již výrazně narůstá. Pokud onemocní a na mnoho týdnů zůstanou v pracovní neschopnosti, znamená to i značnou ekonomickou ztrátu – jak pro pacienty samotné a jejich rodinu, tak pro zaměstnavatele a stát.

Očkování je doporučeno zejména u všech osob s přidruženým rizikovým chronickým onemocněním,“ dodal MUDr. Trojánek.

Naprostá většina lidí považuje za nejefektivnější zbraň proti zápalu plic zdravý životní styl a nekuřáctví. Velká část lidí si ale nepřipouští, že zápal plic není omezen na chronické pacienty. Hodnotí jako pravdivý výrok, že „zápal plic neovlivňuje lidi, kteří jsou fit a zdraví”. „Toto je bohužel mýtus, který se stále nedaří vykořenit. Rád bych pochválil ženy, které se o otázky zdraví evidentně více zajímají a častěji proto odpovídaly správně. Skutečnost je taková, že výskyt zápalu plic se zvyšuje s přibývajícím věkem.

Může zasáhnout i šedesátníka, který aktivně sportuje a dodržuje zásady zdravého stravování. Ve Velké Británii se očkování jako prevence proti zápalu plic aplikuje už desítky let, a tak není divu, že se tato forma ochrany vžila jako samozřejmá,“ uzavřel Pazdiora.