Zatímco si ostatní chlapci hrají, Vincenz Priessnitz se musí postarat o matku, slepého otce a sestru. Když má v 16 letech těžkou nehodu, přivolaný ranhojič mu řekne: „Vaše zranění jsou neléčitelná.“ Slabší povahy by už hledaly nejbližší strom, na kterém se oběsí.

On ale vydrží a léčí se sám.

Se zraněným šestnáctiletým Vincenzem Priessnitzem (1799–1851) z Gräfenberku u Frývaldova (dnes Lázně Jeseník), kterému v roce 1815 přejel hrudník povoz se splašenými koňmi, si lékaři a léčitelé dlouho nevědí rady.

Chlapec se proto léčí sám pomocí obkladů a vody a zlomená žebra si rovná o opěradlo židle. Pověst o jeho schopnostech se přitom šíří po okolí jeho rodiště. V roce 1822 přestaví svůj dům v dnešním Jeseníku a umístí v něm v přízemí velké dřevěné necky.

Provádí v nich vodoléčebné kúry.

Na povolení se načeká

Legenda tvrdí, že mladého Priessnitze přivedla k myšlence léčit vodou zraněná srna, která si pravidelně chodila k prameni omývat svoji ránu. Chlapec hledal způsob, jak si pomoci při léčbě zranění a napodobil ji.

Jenže i když Vincenz roku 1822 založí první vodoléčebný ústav, ještě zdaleka nemá vyhráno. Okolním doktorům se totiž nelíbí, že léčí pacienty zadarmo. Proto trvá dlouhých 15 let, než dostane k vodoléčbě povolení od císařské komise.

Ve vaně se koupe i slavný spisovatel

Do velkých dřevěných necek v přízemí Priessnitzova domku přicházejí k vodoléčbě i mnozí slavní hosté. Střídavě do horké a studené vody se zde noří například ruský spisovatel Nikolaj Vasiljjevič Gogol (1809–1852) nebo rakouský hudební skladatel Ferenc Liszt (1811–1886). Právě na kombinaci těchto koupelí je založeno otužování a úspěšnost celé léčby. Po koupeli ve vodách přímo od pramene se pak zahalují do prostěradel a uléhají k odpočinku.

Pacienty pouští do přírody

Vincenz Priessnitz vzbuzuje velkou závist a nelibost mnoha svých kolegů. Uplatňuje totiž úplně jiné léčebné metody, než všichni dosud byli zvyklí. Nechce své pacienty zavírat doma v místnostech se zataženými závěsy.

Naopak léčí v souladu s přírodními zákony. Ukazuje nemocným, jako sílu má voda a čerstvý vzduch, když ji umí využít. Pacienty, které doktoři zavírají doma, naopak pouští do přírody a snaží se, aby dodržovali pravidelný denní režim.