Na neobnovitelných zdrojích, jejichž zásoby se den ode dne ztenčují, jsou závislé všechny ekonomiky světa. Fosilní paliva – ropa, zemní plyn, uhlí – slouží k výrobě zhruba 80% energie.

Více než 90% dopravy je pak závislých na produktech ze suroviny, která pravděpodobně dojde nejdříve – ropy.

Od zahájení těžby ropy v druhé polovině 19. století jí bylo vytěženo přibližně 1,2 bilionu barelů, podobné množství čeká pravděpodobně pod zemí. Jenomže při současné úrovni těžby nevystačí tato zásoba déle než na 40 let.

Organický materiál z mrtvých živočichů a rostlin se vlivem tepla a tlaku přeměňoval miliony a miliony let na zdroj energie, který lidstvo vytěží za několik generací.

Jeden barel obsahuje 159 litrů surové ropy. Důležitější než tato hodnota však je škála produktů, které se z této suroviny vyrobí. Zaleží jednak na její kvalitě, ale také na technologické úrovni rafinerie.

Například rafinerie v USA jsou schopny z jednoho barelu vyrobit v průměru 72 litrů benzínu a 38 litrů nafty. Kromě benzínu a nafty se z ní získávají topné oleje, petrolej, asfalty, ale i plynné produkty, jako například metan nebo propan-butan.

Meziprodukty ze zpracované ropy slouží třeba také k výrobě umělých hmot, barviv, lepidel, parfémů, hnojiv atd. Produkty z ropy jsou zkrátka všude kolem nás.

Ropa nastartovala ekonomiku. Ale stejně jako se auto bez kapky paliva v nádrži nerozjede, zastaví se bez něj i světové ekonomiky.

Ropa fakticky nedojde, pod zemí jí bude dál dost a dost, jenomže náklady na její další těžbu budou tak vysoké, že se dál těžit nevyplatí. Alespoň dokud se nenajde nějaká nová, výhodnější technologie.

Problém není jen v samotné omezenosti těchto zdrojů, ale i ve skutečnosti, že nikdo není schopen přesně říct, s kolika barely můžeme ještě počítat.