Kdyby byla modelka Maggie spolehlivá, nejslavnější americký obraz by nejspíš nevznikl. Jenže není, do ateliéru nedorazí a malíř hledající náhradu se nakonec obrátí na svou matku.
Anna Whistlerová (1804-1881) je zbožná žena, která odmítá alkohol i tancovačky a nesouhlasí s tím, aby její syn James Abbott McNeill Whistler (1834–1903) studoval umění, neboť je to nepraktické a bezbožné.
Ani s tím, aby odjel do Evropy. Jenže když v občanské válce Konfederace prohraje, Anna jako zarytá jižanka sama sedne na loď a zamíří do Anglie, aby se do Ameriky už nikdy nevrátila. Synovi, žijícímu ve víru divokých flámů obklopen dívkami volných mravů, tím sice zkomplikuje bohémský život, ale na oplátku do něj vnese trochu řád.
Stará se o dům, chystá večeře pro jeho přátele, kterým samozřejmě u jídla káže o škodlivosti alkoholu i zhýralého života.
Whistler je rebel
„Umění by nemělo být závislé na žvástech. Být potěchou oka či ucha, aniž by bylo potřeba do toho míchat emoce,“ hlásá a brojí proti jeho viktoriánskému pojetí. Přesto v roce 1871 namaluje obraz, který je jeho esencí.
Olej na plátně o rozměrech 144 x 162 cm je provokativní nejen tím, že je tvořen pouze tóny černé, šedé a bílé barvy, ale také svým názvem Variace v šedé a černé č.1, což se k portrétu milované matky příliš nehodí.
Přesto se stává ikonou mateřství a tradičních vlastností, byť bylo jeho záměrem spíš zvednout mandle zkostnatělým páprdům v královské akademii novátorskou a skandální formou. Což se mu samozřejmě povede.
Známky i Mr. Bean
Ač je obraz považován za počátek amerického malířství a zván matkou národa považován za americkou ikonu, Americe nikdy nepatřil. Whistler ho namaluje v Anglii a v roce 1981 ho koupí francouzská vláda.
Američané ho navíc objeví a přijmou za svůj až v době velké hospodářské krize. V roce 1934 se obraz dostane na americké poštovní známky, kde je doplněn textem „Na paměť a počest všech amerických matek,“ a dnes je v USA nejčastěji reprodukovaným, ale také parodovaným obrazem.
Současně také ikonou popkultury, stejně jako třeba Warholova Marylin. U nás ho v roce 1997 zpopularizuje filmová komedie Mr. Bean: Největší filmová katastrofa, ve které ji titulní hrdina dá pořádně zabrat a přetvoří ji svým typickým stylem.