Celý svět ho zná jako kung-fu mistra a asketického mnicha. To je ale jen maska, kterou David Carradine nasazuje před kamerou. Ve skutečnosti byste jen těžko našli v Hollywoodu náruživějšího milovníka sexuálních praktik všeho druhu – škrcení nevyjímaje.

Je slavný nejen díky postavě šaolinského mnicha Kwai Chang Caina v seriálu Kung-Fu, ale i roli Billa v kultovním snímku Kill Bill svérázného režiséra Quentina Tarantina (*1963).

Když je ale herec nalezen mrtvý v hotelovém pokoji v thajském Bangkoku, celý svět obletí zprávy o jeho temné stránce.

Nahé tělo Davida Carradina (1936–2009), které nalézá pokojská, spočívá zkroucené ve skříni, muž má navíc šňůru omotanou kolem krku i kolem penisu.

Byla to vražda?

Herec umírá 3. června 2009. Ihned se rozjíždí kolo otázek ohledně podivné smrti. Byl snad Carradine zavražděn? Vždyť podle jeho manažera i blízkých má v době smrti svázané ruce za zády. V hotelovém pokoji je také nalezen otisk boty patřící neznámé osobě.

Thajská policie ale učiní všem spekulacím přítrž – populární herec přichází o život při sexuálních hrátkách zvaných autoerotická asfyxie!

Bez kyslíku je to lepší

Co že to vůbec je? Poloha, v níž je herec nalezen, už o lecčems vypovídá. Jde o praktiku, při které si člověk zvyšuje sexuální prožitek pomocí přiškrcování, v tomto případě během autoerotiky.

Takové choutky se ale nemusí vůbec omezovat jen na vlastní uspokojení, vždyť sám Carradine stejně experimentuje i v posteli s mnohými svými partnerkami. A že jich má za svůj život, který nechtěně ukončí v 72 letech, požehnaně.

Rozvody i incest

Herec prostě miluje sex a dokáže trávit myšlenkami na něj i jeho provozováním několik hodin denně. Není se co divit, že s ním jeho ženy nestačí držet krok.

Carradinova láska k nebezpečným erotickým hrátkám je také jednou z hlavních příčin rozpadů jeho manželství, kterých si užije rovnou pět.

Svou roli ale hraje i mnohem větší společenské tabu, a to incest, jehož se má herec dopustit na jedné své blízké osobě z rodiny!

Osudové trauma

Sám přitom neprožívá zrovna radostné dětství. Jeho otcem je slavný americký herec John Carradine (1906–1988), sláva táty chlapci ale štěstí nezajistí.

Když je mu pouhých pět let, dozví se traumatickou zprávu, kterou ještě dlouho nedokáže zpracovat – on a jeho bráška nemají stejného otce. Pro Davida, rozeného jako John Arthur, je to pomyšlení natolik bolestné, že se pokusí o sebevraždu. Tím ale trable zdaleka nekončí.

Toho tady nechceme!

Následuje rozvod rodičů, který neprobíhá nijak poklidně. I když je rozhodnuto, že David poputuje do péče své matky Ardanelle McCoolové (1911–1989), jeho dětská duše zůstává pošramocená.

Není schopný nikde zakotvit, rád vyvolává rozepře na každém kroku, pere se se spolužáky… Na žádné škole zlobivého Davida nechtějí. Chlapec tak nakonec vystřídá rovnou 17 základních škol! Na čas končí dokonce v polepšovně. Ta se ale ukáže jako skvělou školou života.

„Šampionát“ v boxu

Právě v polepšovně si mladík neustále zlepšuje svou techniku souboje. Vždyť rvačky jsou tu na denním pořádku. Oblíbený je tu zejména box, v němž začne brzy David vynikat. Snad právě tady si vytvoří základ, který mu bude užitečný v jeho budoucí kariéře.

Navíc kdykoliv uteče za školu, tráví svůj čas v promítacím sále kina. Mladík miluje filmy, sleduje herce na plátně, studuje jejich grimasy a pohyby. Kromě kinematografie ho táhnou i další sféry umění. Z problémového chlapce se tak stává nadějný student hudby a tance.

Zajímá ho opera

Jakmile začne studovat, co ho baví, z nevychovaného spratka se vyklube talentovaný mladík, mezi jehož sny patří i skládání oper. Hudbě se nakonec David Carradine věnuje po celý život a složí mnoho písní.

Problémům sice neodzvoní a David má občas opletačky s policií, jeho hlavní vášní se ale stane herectví. Svou první roli získá v Romeovi a Julii, a tak se může předvést na divadelních prknech.

Dlouho na sebe nenechá čekat ani první účinkování na televizních obrazovkách. Tou dobou je mladému herci 27 let.

Všechno jsem jen předstíral

Osud však přímo zabuší na dveře v roce 1972. Tehdy přichází nabídka, která se z pozice stále ještě neznámého herce neodmítá – možnost ztvárnění postavy šaolinského mnicha – bojovníka v seriálu Kung-fu.

Přitom Carradine tehdy výraz pro čínské bojové umění sotva zaslechl. Nemá tušení, o co vlastně jde, ale bez většího váhání do projektu jde. „Tehdy jsem tomu vůbec nerozuměl, všechno jsem předstíral, hrál.

Byl jsem ostatně herec,“ vzpomíná později Carradine, který v počátcích natáčení neumí jedinou bojovou figuru.

Zrodil se fenomén

Tehdy to ale nikomu nevadí. I přesto se z mnicha se stále přimhouřenýma a vědoucíma očima stane doslova kultovní hrdina. Světem navíc otřásá hnutí hippies, a tak se jeho role v ostatních televizních pořadech opravdu vyjímá.

„Necítil jsem se jako televizní ani jako filmová hvězda. Cítil jsem se jako fenomén,“ říká trefně herec. A co víc, Davida Carradine umění kung-fu natolik pohltí, že se s postupem času stále zlepšuje a začne bojové umění dokonce vyučovat.

Kvantita místo kvality

Jeho tvář je celosvětově známá, co víc si tedy může přát? Jako každý opravdový herec samozřejmě touží i Carradine po dalších kvalitních rolích. Jako by mu ale roky v seriálu ubraly šanci na další kariérní vzestup. Aury kung-fu bojovníka se jen těžko zbavuje.

Točí sice spoustu filmů, ty jsou ale spíš „béčkové“. Mezi nimi vyniká Hadí vejce z roku 1977 režiséra Ingmara Bergmana (1918–2007). Tento světlý okamžik ale přesto nedokáže herci zajistit přísun dobrých nabídek.

Jeho vášně něco stojí

Herec navíc potřebuje každý dolar, a tak bere i role, které by snad ani raději neměly vzniknout. David Carradine se topí v alkoholu a ke svému životu potřebuje psychotropní látky.

Zatímco na videokazetách je umírněným mnichem, v soukromí se proměňuje v pořádně arogantního surovce. Jeho poslední životní šance, obsazení do snímku Kill Bill, tak dostává náhle hlubší smysl.

Herec zcela propadá své lásce k neobvyklým sexuálním praktikám, zejména svazování. Své o tom ví všech jeho pět manželek, které se s ním postupně rozvádějí.

Sám herec na svou vášeň ve škrcení a bondáži, k níž prý vymýšlí scénáře celé dny, také nakonec ošklivě doplatí.

Na co si stěžovat?

Nutno podotknout, že bohatý a pro řadu lidí i nepochopitelný sexuální život Davida Carradina je jen jednou z jeho stránek.

Snad kdyby zemřel přímo při natáčení některé kung-fu scény, jeho zářná legenda coby mistra čínských bojových umění by zůstala čistá jako lilie.

Nelze mu upřít, že se zasadil o šíření východního umění boje na západě a že byl všestranně talentovaným mužem, kterému libido nevyhasínalo ani s pokročilým věkem. Sám v jednom rozhovoru mluví za vše:

„Vždycky jsem žil ve velkém domě, měl kolem sebe skutečně sexy ženy, spoustu dětí, psy a koně, dobré jídlo a žil jsem v jižní Kalifornii. Nemám toho moc, na co si stěžovat.“