Říká se jim andělé milosrdenství. Přítomnost sympatické zdravotní sestřičky Jane Toppanové u lůžka pacientům ale nepřináší úlevu, nýbrž smrt. Pohled do jejích očí je v mnoha případech to poslední, co nemocný na tomto světě spatří.

Malá Jane, původním jménem Honora Kelleyová (1857–1938), nemá v dětství zrovna na růžích ustláno. Matka jí umírá na tuberkulózu a otec, podivínský krejčí se sklonem k alkoholismu, se o děti nezvládá starat.

Jane žije ve velmi nuzných poměrech a nakonec se dostane se svojí starší sestrou do místního sirotčince, odkud se jí v roce 1859 ujme rodina Toppanových. Od nich Jane převezme příjmení a změní si i křestní jméno.

Smrt ji fascinuje

Jane je vzorná studentka a později exceluje i v nemocnici v Cambridge, kam se zapíše jako zdravotní sestra na praxi. Jediné, co kolegy i lékaře trochu znepokojuje, je její posedlost pitvami.

I přes nevyjasněné úmrtí dvou nemocných, o které se Jane měla starat, je doporučena do prestižní massachusettské nemocnice.

Kdyby tehdy někdo tušil, že Jane zkoušela na pacientech experimenty s morfiem a atropinem, aby viděla, co opiáty způsobí s jejich nervovým systémem, mohl zachránit mnoho lidských životů.

Řádění na plné obrátky

Po necelém roce je Jane z pozice zdravotní sestry propuštěna. Když opouští brány nemocnice, má na svém kontě několik dalších obětí. V následujících letech se nechává soukromě najímat množstvím mnohdy zámožných rodin, aby se starala o nemocné nebo seniory.

Teprve nyní Jane svou hrůznou zálibu rozjíždí naplno. Ušetřena nezůstane ani její nevlastní sestra Elizabeth, kterou otráví strychninem.

Jane se poté přistěhuje k rodině Davisových, aby se postarala o starého pána po smrti manželky. Ta mimochodem zemřela rukou Toppanové a po několika týdnech ji na věčnost následuje pan Davis i jeho dvě dcery.

Jane odjede za manželem své zesnulé sestry, začne se mu dvořit a neváhá ho ani přiotrávit, aby se pak o něj mohla starat.

Klec spadla

Naštěstí se kolem šílené zdravotní sestry začíná stahovat smyčka. Příbuzným Davisových se nezdá náhlý odchod části rodiny a těla nechají podrobit toxikologické zkoušce. Ta přinese jasný výsledek – smrt otrávením. O Jane se ihned začne zajímat policie.

V říjnu 1901 je Jane Toppanová zatčena. Přizná se celkem k 31 vraždám, ale neoficiálně se hovoří až o trojnásobku obětí! Vězeňská cela ale na sestřičku smrti nečeká. Jane je prohlášena za duševně nemocnou a je umístěna po zbytek života v blázinci.

Umírání je zábava

Zde se v poklidu dožívá 84 let. Ošetřovatelé si ji údajně pamatují jako příjemnou starou paní. Jedna z pečovatelek ale později přizná, že Jane ji jednou s úsměvem požádá, zda by nesehnala morfium.

„Půjdeme na oddělení a užijeme si spoustu legrace, až budou umírat,“ přesvědčuje Jane vyděšenou ženu.

Anděl smrti inspiruje

Příběh Jane nezůstane bez povšimnutí filmařů. Ve snímku Americká noční můra režisér a tvůrce John Keyes podle motivu sériové vražedkyně tvoří hlavní zápornou postavu, která nese i stejné jméno. Sociopatická sestřička dokonce pronikne i na divadelní prkna a stránky knih.