Jen co podojí krávy a dá slepicím, vyrazí na pravidelnou procházku do kostela. Rutinně poklekne a modlí se. Přeje si, aby pohroma v podobě přehrady zmizela. To se ale nestane a o pár měsíců později z rodné vesnice nic nezbude. Kostel ale stojí dál!

Jednoduchá věžička, oltář, lavice a zpovědnice. Většina kostelů vypadá stejně a škarohlídi by jedovatě mohli dodat, že jde o poněkud fádní budovy, existují však výjimky.

Trosečník s křížem

Název: Kostel sv. Linharta

Místo: Mušov

Rok postavení: 1276

Svatý Linhart bývá považován za patrona politických vězňů a lidí, kteří musí trčet za mřížemi. Jako v cele si musí připadat i kostel v dnes už zatopené vísce Mušov.

Prostě zkáza

Původně románský svatostánek je přestavován a jsou na něm vidět různé styly. Všechno změní turbulentní 20. století, kdy doslova nezůstane kámen na kameni.

Nahlas se začne hovořit o zbudování vodní nádrže a černého Petra si vytáhnou právě obyvatelé vesničky Mušov. Nesouhlasí, ale nic s tím nezmůžou, protože v lednu 1980 úředně potvrdí zrušení obce.

Bagry se zakousnou a srovnají se zemí na sto domů, nové bydliště hledá přes 500 obyvatel. Jediným přeživším se tak stává kostel, který stojí na kopečku. Dělníci ho ale doslova vykuchají, oltář například přesunou do obce Černvír.

Po napuštění přehrady se kostel ocitá na ostrůvku. Zub času na něm zapracuje a je v dezolátním stavu. Existují sice pokusy na zpřístupnění, ale aktuálně není veřejnosti přístupný.

Hodně těžký zápis

Název: Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Místo: Most

Rok postavení: 1517

Do guinessovky snadno a rychle, i když… v případě mosteckého kostela si dají dělníci pořádně do těla.

Lidé, spojte se!

Místo jako by bylo prokleté, protože původní kostel vyhoří při požáru během roku 1515. O dvě léta později se rozjíždí nová stavba.

Ruku k dílu přiloží lidé z celého kraje, kteří zorganizují sbírku – té dá oficiální souhlas papež Lev X. (1475–1521) i král Ludvík Jagellonský (1506–1526). Dají dohromady tisíce grošů, třetinu však musí věnovat církvi, protože kostel staví město Most.

Realizace ubíhá nesmírně pomalým tempem, protože hrubá stavba je dokončena kolem roku 1549. V dalších letech místo opět vyhoří, a tak se jede od znova. Boj končí začátkem 17. století, kdy si vezme vysvěcení na starost pražský arcibiskup.

Ještě za první republiky dostává kostel novou fasádu, v budoucích komunistických časech se bude hodit. Stará mostecká zástavba musí totiž ustoupit těžbě uhlí. Plány počítají se zbouráním i samotného kostela, k tomu nakonec nedojde.

V květnu 1971 potentáti rozhodnou, že svatostánek, jež váží 12 tisíc tun, o 841 metrů posunou. Ze SSSR dokonce pozvou odborníka. Stavbu zpevní, podkopou a umístí na speciální ocelové vozíky s kolejnicemi.

Jde o pořádně namáhavou akci, protože kolos urazí jen 2 centimetry za minutu. Eskapáda odstartuje 30. září 1975 a trvá 28 dní. Na novém místě dělníci vykopou základy, zároveň se stávají účastníky rekordu. Nikdo jiný na světě totiž po kolejích nepřepravoval těžší předmět.

Zvláštní unikát

Název: Kostel sv. Josefa

Místo: Senetářov

Rok postavení: 1969

Skoro to vypadá jako bizarní výstřelek, když v dobách nastupující normalizace začínají v Senetářově budovat kostel.

Ve správný čas

Lidé za Bohem chodí do kaple, ta se má ale bourat během protektorátních časů. Němci chtějí rozšířit vojenské cvičiště, a tak dokonce obyvatele Senetářova vystěhují.

Po roce 1945 se mohou vrátit zpět a o svatostánku sní dál, komunisté ale o něčem takovém nechtějí ani slyšet.

Věřící v čele s farářem František Vavříčkem (1913–1995), jež káže v nedalekých Jedovnicích, využijí turbulentních 60. let, protože během roku 1968 získají stavební povolení. Argumentují tím, že kaple má jít k zemi kvůli stavbě státní silnice.

Rychle osloví architekta Ludvíka Kolka (1933–2021), který stojí za návrhem, a na jaře 1969 už hloubí základy. Ruku k dílu přidává celá vesnice. Dva dlouhé roky dřou a výsledek stojí zato. Každému hned naskočí loď – ta symbolizuje plavbu životem.

První bohoslužba probíhá v roce 1971 pod dozorem StB. Tajná policie dokonce uzavře několik silnic. K oficiálnímu vysvěcení tak dochází až v červenci 1991.

Hezky a moderně

Název: Kostel sv. Václava

Místo: Sazovice

Rok postavení: 2015

U místních budí debaty dodnes. Dílo architekta Marka Jana Štěpána (*1967) stojí v Sazovicích. A kostel nepřipomíná ani náhodou. Jde však o ukázku moderní architektury.

Zájem ze světa

Kostely většinou vnímáme jako starobylé pozůstatky minulosti. Výjimku potvrzující pravidlo mají ve Zlínském kraji. Obec Sazovice nikdy vlastní kostelík nemá, a tak místní musí dojíždět do okolních vesnic.

Ještě před druhou světovou válkou začíná iniciativa, kterou jednak utne krvavý konflikt a následně také komunistický převrat. Myšlenky ožijí až v novém miléniu. Sazovičtí nápad přivítají s nadšením a organizují sbírku, v níž vyberou kolem 20 milionů.

Pozemek nadšencům věnuje obec. Povolají na pomoc architekta Štěpána, který se na sakrální stavby specializuje. Pod jeho rukama vzniká budova připomínající svitek papíru. Světlo zajišťuje trojúhelníkové okno, jež zase odkazuje na boží trojici.

Moderního kostela si všimne i kanadský magazín Azure a zařadí ho v roce 2017 mezi nejlepší stavby světa.