Být v dnešní době populární není nic těžkého. Celebritami se stávají lidé i zvířata a není kolikrát vlastně třeba ani nic výjimečného udělat. Někdy dokonce stačí jenom tak tiše stát.
V americkém městě Des Peres se ikonou s vlastním fanklubem stala nenápadná sklenice okurek.
Nikdo neví, kdy přesně to začalo a stejně tak zůstává tajemstvím, kdo za celou věcí stál.
Jednoho dnes si zkrátka řidiči všimnou sklenice okurek na betonové rampě u mezistátní dálnice I-270 poblíž městečka Des Peres v americkém státě Missouri a ta se brzy stává předmětem zájmu zdejší komunity.
„Každý den po celých 6 let jsem ráno vstala, vyčistila si zuby, nastoupila do auta a cestou jsem automaticky očima hledala okurky,“ popisuje zdejší obyvatelka Barb Steenová. Mění se roční období, opravuje se dálnice, vozovku zatarasí protestní akce.
Co zůstává beze změny, je zdejší němý a tajemný předmět. Kdykoliv spadne, poškodí se, praskne nebo zmizí, je zanedlouho nahrazen.
Milujeme okurky!
Když situace trvá už 2 roky, rozhodne se Barb Steenová zjistit, jak vše vnímají ostatní lidé. Založí záhadné sklenici fanouškovskou stránku Team Pickle s tím, že za celou věcí musí být nějaký příběh.
Nejprve má skupina jen 25 členů, kteří sdílejí fotografie, svá pozorování a také teorie o původu a účelu sklenice. Padají hypotézy jako památka na někoho, kdo miloval okurky anebo tajné znamení. A samozřejmě tolik oblíbení mimozemšťané v různých souvislostech.
Klub nadšenců se rozrůstá. Dobrý úmysl se však brzy projeví zcela opačným efektem.
Vždy nové překvapení
Krátce poté, co se stránka objeví, zmizí první sklenice okurek.
Nejde přitom o úplně ukázkový kousek, schází polovina nálevu, nálepka je téměř celá odtržená a okurky mají daleko do zelené barvy, přesto fanouškům citelně schází a skládají o ztracené sklenici básně.
Za několik měsíců se však objeví nová, která ztracený kus daleko předčí. Je plná zelených okurek. Skupina jásá a cyklus se opakuje. Plná sklenice. Napůl naplněná sklenice. Sklenice s červenou mašlí na víčku o Vánocích. Okurky s olivami. Okurky s koprem.
Každá inkarnace je doprovázena bouřlivým nadšením, které neunikne místním médiím.
Na výsluní slávy
Okurky se stávají fenoménem a nabývají na popularitě. Lokální televizní stanice žádá diváky o tipy, kdo umisťuje sklenice na rampu, v tisku se ojevuje žebříček nejvtipnějších hlášek. Přibývá zájemců o členství ve fanklubu, brzy má několik tisíc členů.
Příběh se zanedlouho dostane i do vysílání televizních a rozhlasových stanic a na stránky novin i časopisů daleko od Missouri a zelenina se stává celebritou.
Objevují se nová vodítka, například kuriózní možnost, že sem sklenici pokládají pracovníci z nedaleké stavby, pro které má být nálev údajně pomocníkem proti svalovým křečím.
My to nezabalíme…
Jenomže popularita má i své nevýhody. Jak už to u hvězd bývá zvykem, když je slávy a veřejného zájmu příliš, potřebují si odpočinout a záhadně zmizí. Nejinak je tomu i u sklenice. Od dubna 2018 je její místo prázdné a lidé čekají na návrat. Zatím marně.
Parta nadšenců, čítající aktuálně přes 4000 členů, si v mezičase místo výměny teorií o původu okurek a jejich záhadném mizení a objevování vyměňuje recepty na nakládanou a kvašenou zeleninu, fotografie a své vlastní příběhy.
Naději zatím rozhodně neztrácejí!