Dávno předtím, než vůbec vzniklo písmo, zaznamenávali naši pravěcí předchůdci nejrůznější postřehy a příběhy pomocí obrázků na zdi skal a jeskynní. V současnosti se jedná o cenný historický doklad nejen o tehdejších dovednostech, ale i inteligenci a nápaditosti.

Malby své příběhy vyprávějí dodnes.

Na území dnešní Amazonie, v národním parku Chiribiquete v Kolumbii, byl v minulém roce učiněn zcela jedinečný objev tzv. Sixtínské kaple starověku. Na tamních skalních útvarech jsou malby, jež vyobrazují zřejmě nejstarší obyvatelé deštného pralesa po boku dnes již vyhynulých obřích tvorů z doby ledové.

Mastodont, nejlepší přítel člověka

Díky několika tisícům skalních obrazů tak mají historici k dispozici starodávnou „učebnici“ o tehdejších vztazích mezi lidmi a zvířaty. Některé mužské postavy jsou znázorněny kolem velkých živočichů v postoji se zvednutými pažemi, jako kdyby je uctívali.

Na malbách se nachází například i mastodont, vymřelý americký chobotnatec, po němž zbyly pouze kosterní pozůstatky. To, co badatelé nalezli, se zařadilo mezi jednu z největších sbírek dávného umění Jižní Ameriky.

„Obrazy poskytují živý a vzrušující pohled na život těchto komunit. Dnes je pro nás neuvěřitelné si představit, že žili mezi lovenými obřími býložravci, z nichž někteří měli velikost malého auta,“ řekl Gaspar Morcote-Ríos z Universidad Nacional de Colombia.

Malby vznikly pravděpodobně před asi 12 600 a 11 800 lety.

Bohatá fauna a flóra

Obrazy identifikované během průzkumů krajiny zobrazují rovněž geometrické tvary, lidské postavy a otisky rukou, stejně tak i lovecké scény a osoby interagující s rostlinami, stromy a zvířaty. Zářivě červené obrázky byly vytvářeny po dobu stovek nebo možná tisíců let.

Některé jsou kvůli svému vysokému umístění téměř nepřístupné, sami výzkumníci se k nim dostali pouze za pomoci dronů. Jak ale do takové výšky dosáhli dřívější obyvatelé, není vědcům známo. Co se týče fauny, je zde možné obdivovat kresby jelenů, tapírů, aligátorů, netopýrů, opic, želv, hadů a dikobrazů, ale také „megafaunu“ doby ledové. Vyhynulá zvířata jsou zobrazena také na skalách ve střední Brazílii, ale odborníci jsou toho názoru, že tyto kresby jsou realističtější. Odborníci dále identifikovali malby obřího lenochoda, mastodonta, velblouda či koně.

Všechny původní druhy naneštěstí vyhynuly vlivem změn klimatu, ztráty jejich přirozeného prostředí a lovu. „Díky malbám jsme si uvědomili, že Amazonie vypadala jinak. Ne vždy tam byl deštný prales. Když se podíváte na obrázky koně nebo mastodonta, je jasné, že taková zvířata kvůli své velikosti nemohla žít v hustém lese.

Kresby napovídají, jak tamní prostředí vypadalo. Patrně bylo podobné savaně,“ sdělila paleoantropoložka Ella Al-Shamahiová.

Doba lovců a sběračů

Na tamním území probíhala celá řada půdních vykopávek, díky nimž bylo poodkryto, kdy probíhala první okupace kolumbijské Ameriky, zjištěny byly i informace o stravování a nástrojích, které lidé používali.

Dále byly nalezeny také stopy okru, který se používal pro tvorbu pigmentů na skalní malby. Tehdejší komunita lovců a sběračů lovila v nedaleké řece, o čemž svědčí nálezy kostí a zbytků rostlin. Jejich jídelníček zahrnoval plody palmy a stromů, piraně, aligátory, hady, žáby, hlodavce a pásovce.

Průzkum oblasti pomohl objasnit kdy se lidé usadili v Amazonii a jaký dopad mělo jejich zemědělství a lov na biologickou rozmanitost regionu. „Tyto skalní malby jsou velkolepým důkazem toho, jak lidé osidlovali zemi a jak lovili a hospodařili.

Je pravděpodobné, že umění bylo silnou součástí kultury a způsobem, jak se lidé mohli sociálně propojit. Obrázky ukazují, jak by lidé žili mezi obřími, nyní vyhynulými zvířaty, která lovili,“ řekl profesor archeologie José Iriarte z University of Exeter.

První lidské komunity

Obrazy na skalních stěnách Serranía La Lindosa na severním okraji kolumbijské Amazonie jsou dalším důkazem dopadu raných lidských komunit na biologickou rozmanitost Amazonie a jejich adaptaci na změnu klimatu.

V době, kdy byly kresby vytvářeny, teploty stoupaly a začaly transformovat oblast z mozaikové krajiny nepravidelných savan, trnitých křovin, galerijních lesů a tropických lesů s horskými prvky na dnešní širokolistý tropický amazonský les.

„Jedná se skutečně o neuvěřitelné důkazy, které vytvořili nejranější lidé žijící v západní Amazonii. Přestěhovali se do této oblasti v době extrémních klimatických změn, které vedly ke změnám vegetace a složení lesa.

Amazonie se stále transformovala do tropického pralesa, který dnes známe,“ uvedl Mark Robinson z University of Exeter, jenž se na studii podílel.