Řídí budování nacistického duchovního centra na hradě Wewelsburg. Jeho koníčkem jsou runy. Seznamte se, nacistický mystik Karl Maria Willigut.
Původně armádní důstojník rakouského původu Karl Maria Willigut (1866–1946) má na Himmlera ohromný vliv. K SS se přidává v roce 1933 a už o dva roky později patří mezi Himmlerovy nejbližší spolupracovníky.
Do nacismu vnáší mystiku. Mezi jeho koníčky patří oživování keltského runového písma a jeho historie. V jeho osobě nachází NSDAP schopného designéra nacistických relikvií.
Navrhuje stříbrný prsten zvaný Totenkopfringe obsahující čtyři runové symboly a lebku uprostřed. Během slavnostního rituálu ho mají dostávat zasloužilí členové SS jako důkaz svého členství. Je znakem jejich loajality a odevzdanosti.

Vzniká centrum zasvěcenců
Nejčastěji se jeho jméno skloňuje v souvislosti s přebudováním vestfálského hradu Wewelsburg na středobod germánského světa. Himmler hrad objeví v roce 1933 a nadchne ho trojúhelníkový půdorys a orientace stavby v severojižní ose.
„Vypadá to, jako když hrot kopí míří k severu,“ říká nadšeně. Pronajme si hrad za 100 říšských marek na dalších 100 let. Tráví v něm spoustu času. Počínaje rokem 1934 se ve Wewelsburgu prakticky pořád něco přestavuje.
Na tvorbě mystického sdrce germánské říše se podílí právě Willigut. Má vytvořit centrum k zasvěcování vůdců SS. Jenže jeho kariéra mezi elitou třetí říše skončí neslavně.
V roce 1939 totiž vyplave na povrch informace, že ve 20. letech 20. století v Rakousku na nějaký čas skončil v ústavu pro choromyslné. Nechala ho tam zavřít jeho manželka a lékaři mu diagnostikovali schizofrenii.

Zbude pouhé torzo
Co se dál děje s Wewelsburgem poté, když tu Willigut už nepůsobí, to nikdo netuší. Himmler totiž v roce 1939 přikáže, že se o něm nesmí noviny vůbec zmiňovat.
Jedinkrát se zde v roce 1941 sešly špičky SS, ale třeba Hitler se tu nikdy neukázal a o zdejších rituálech neví nic ani Hermann Göring (1893‒1946). Co zůstalo z velkolepé přestavby? Pouhé dvě místnosti nacházející se v severní věži.
Tam chtěl Himmler vytvořit hrobku pro uložení hrdinů SS a tzv. „sál generálů SS“. Protože se tu nalézá 12 sloupů a 12 oken, existuje teorie, že se inspiroval 12 rytíři sedávajícími u kulatého stolu s bájným králem Artušem.
Do roku 1943 přestavby přijdou na 15 miliónů říšských marek, potom už sem nedorazí ani fenik, všechny peníze putují jenom na válečné účely.