Sice neumíme přesně určit, kdy byl Ježíš ukřižován, a přes ustálené rčení „Kristova léta“ ani to, kolik mu bylo roků, nicméně naše Velikonoce stojí právě na jeho ukřižování na Velký pátek a následném zmrtvýchvstání.

Kolik mu bylo let?

Většina teorií se kloní k 7. dubnu roku 30 nebo 3. dubnu roku 33. Ovšem takřka žádná dnes netrvá na věku 33 let, ba naopak: Ježíšovi mohlo být minimálně 35, maximálně 39 let.

Ke křesťanským Velikonocům tak neodmyslitelně patří s jistou dávkou symbolické brutality i kříž. Že ho doma dnes už ani většina Čechů nemá?

Inu, „věřících“ je u nás jen zhruba 13 % obyvatel, pro mnohé další jsou Velikonoce spíše svátkem jara stojícím na tradičním základě.

Ohně: Vezmeme to na paškál

Kostýmy, veselí kolem ohně a špekáčky. To je 30. duben a oblíbené „pálení čarodějnic“, letos připadající na úterý.

Ale plamen patří neodmyslitelně i k bohoslužbě velikonoční vigilie, která začíná právě zapálením velikonočního ohně coby symbolem vítězství Ježíše nad temnotou a smrtí.

Od tohoto ohně se zapaluje paškál, veliká svíce označená alfou a omegou, tedy začátkem a koncem. Ta se pak znovu rozžíná celou velikonoční dobu až do letnic – a také při křtech a pohřbech.

Zajíc: Hold vzkříšenému bohu

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se na pultech obchodů o velikonočních svátcích najednou přemnoží všelijací, zejména čokoládoví, zajíci? To nejste první. Motiv ušáka je téměř tak starý, jak mytologie sama.

Ve Starém Egyptě symbolizuje zajíc zmrtvýchvstání boha Usira, a později je u Germánů pro změnu zasvěcen bohyni jara Ostaře. Právě z jejího jména máme dnes anglické Easter a německé Ostern, tedy Velikonoce.

Zajímavé je, že ve Starém zákoně se zajícem nepochodíte. Značí totiž hříchy těla. Křesťanství si s tím ale dokáže poradit. Tentokrát v duchu staroegyptské inspirace. Zajíc nemá oční víčka, a tak se věří, že nikdy nespí. Stane se opět symbolem zmrtvýchvstání.

A ta jeho vajíčka? To je zase odkaz na to, že na první pohled neživé vejce stvoří život.…