Tři opičky se zakrytýma očima, ušima a ústy zná mnoho lidí zejména díky internetu a mobilním aplikacím, kde se objevují mezi běžnými emotikony. Málokdo však přitom tuší, že se nejedná o moderní vychytávku pro vylepšení konverzace. Původ tří opic sahá totiž hluboko do historie.

Nejsou to jenom nějaké obyčejné opice. Mají dokonce svá jména. Ta se zakrytýma ušima je Kikazaru, opička s přikrytými ústy se jmenuje Iwazaru a třetí Mizaru má pod tlapkami ukryty oči.

Určit zcela jednoznačně zemi jejich původu je dost obtížné, na tom se shodují i badatelé. Jejich poselství je totiž velmi univerzální a vyskytuje se prakticky ve většině světových náboženských filozofií.

Tři moudré opice však bývají nejčastěji spojovány s Japonskem, protože se staly pevnou součástí tamního lidového náboženství zvaného Koshin. V této zemi také dosud existuje množství památek a předmětů s tímto symbolem.

Každou šedesátou noc je bezpečnější zůstat vzhůru

Jsou to například kamenné desky, papírové svitky anebo chrámové dřevořezby.

Ta zřejmě nejznámější se nachází nad vchodem do slavné šintoistické svatyně v japonském Nikkó a pochází z roku 1636. Aby člověk lépe pochopil symboliku tří opic v pojetí východních filozofií je třeba vědět něco málo i o japonském lidovém  náboženství Koshin.

To tvrdí, že každý člověk má v těle tři bytosti zvané Sanshi, které sledují, jaké dobré nebo špatné skutky tato osoba vykonala. Každých šedesát dnů pak v noci opouštějí tělo svého nositele, aby o výsledcích svého pozorování předaly zprávu božstvu Ten-Tei.

Špatné skutky jsou potrestány nemocí, zkrácením života anebo podle závažnosti dokonce i smrtí. Pokud se  věřícím v daném období zrovna moc nedařilo žít spořádaně, udělají vše proto, aby v onu důležitou noc zůstali vzhůru.

Sanshi totiž mohou vyjít z těla pouze tehdy, když člověk spí. Předpokládá se, že tato lidová víra s čínským taoistickým původem přichází do Japonska během období Heian (794-1185) a nejdříve je vyznávána jen v aristokratických kruzích. Na počátku období Edo (1603-1868) se rozšíří i mezi obyčejné lidi.

Zlu se vyhýbej a sám ho nerozšiřuj!

V té době je k náboženství přidána i trojice moudrých opic. Existují dvě verze vysvětlení, proč se stávají jeho součástí. První říká, že měly v roli ochranného božstva zajistit, aby zlé skutky lidí nebyly vidět ani slyšet a nemohly být sděleny božstvu Ten-Tei.

Podle druhé je třeba použít všechny síly na to, aby člověk ochránil svou duši před tím, aby se jakkoliv znečistila zlem. To se může stát i tehdy, pokud někdo zlé věci pozoruje, říká anebo jim naslouchá.

Opice jsou tak symbolem všeho, čeho by se lidé měli vyvarovat. Tato filozofie je důležitou součástí východních náboženství.

Mahátmá Gándhí a organizovaný zločin

Sošku trojice moudrých opic vlastnil i indický politik a duchovní vůdce Mahátma Gándhí (1869-1948). Západ přijal poselství opic v poněkud modifikované podobě.

Používá se jako odkaz na nedostatek odpovědnosti ve společnosti, kdy se mnoho lidí vědomě pouští do činností, které jsou v rozporu s morálkou anebo dělají, že je nevidí, i když se odehrávají přímo před jejich očima.Úsloví „nevidím zlo, neslyším zlo a nemluvím o něm“ tak v tomto pojetí dostává alibistický rozměr.

Bývá prý také používáno jako jednoduché vyjádření základních pravidel, uznávaných skupinami organizovaného zločinu.

Na světě existují vášniví sběratelé, kteří ve svých sbírkách shromažďují všemožná ztvárnění tohoto motivu a dokonce pořádají i setkání a konference.