Je rok 1992 a Japonsko poctí návštěvou nejmocnější muž světa. Americký prezident George Bush starší si asijskou zemi nemůže vynachválit, názor na tamní kuchyni ale projeví dost razantně. Když mu naservírují sushi, vrátí jej do klína předsedy vlády!

V tradici trapasů pokračuje zdárně i jeho syn. Co se ale stalo v onom Japonsku? George Bush starší (1924–2018) „ohodí“ japonského předsedu vlády Kiichi Miyazawu (1919–2007) na slavnostní hostině. Není to po alkoholovém dýchánku.

Bushovi je v té době prostě nevolno. Trpí i střevní chřipkou, takže to mohlo dopadnout i hůř.

Předčí ho syn

I když syn George W. Bush (*1947) sice nemá na kontě takové faux pas, jako je pozvracení politika, svého otce v trapasech předčí alespoň co do počtu. Ještě ani není prezidentem, když se v roce 1991 poprvé setká s královnou Alžbětou II. (*1926).

„Já jsem černá ovce Bushovic rodiny,“ usměje se na královnu. „A co vy, máte ve své famílii někoho podobného?“ pokračuje rozverně. Alžbětu bohužel syn tehdejšího amerického prezidenta nepobaví. „Po tom vám nic není,“ odvětí mu chladně královna.

Pan Trapas

Roztomile rozverný je i manžel britské panovnice, nedávno zesnulý Philip (1921–2021). „Bla, bla, bla, tak už pojďme,“ popožene Alžbětu II. na návštěvě Belize, když se královna věnuje hostitelům. V roce 1984 při návštěvě Keni zase šokuje.

„Jste žena, že jo?“ ptá se dámy, která ho vítá. Svérázný Philip se doslova nemaže s nikým. Jako v roce 2001, když se ho zeptají, jak se mu líbilo vystoupení zpěváka Eltona Johna (*1947). „Kéž by měl vypnutý mikrofon,“ pousměje se.

Silvio se s tím nepáře

Italský magnát a bývalý předseda vlády Silvio Berlusconi (*1936) v sobě temperament rozhodně nezapře. Výroky, za které se Američané ukřižují, rozhodně jemu žíly netrhají.

Proto, když má Berlusconi sjezd své strany, klidně zahlásí: „Mám vám vyřídit pozdravy, pozdravy od muže, jak jen se jmenuje… počkejte chvilku, byl to někdo opálený…

ano, už to mám, Barack Obama.“ Nezapomene zmínit ani snědou Michelle (*1964), které při setkání vysekne poklonu jako typický svůdce.

Když to na něj přijde…

Svojí náklonností k ženám je vůbec pověstný. Když se prochází se svojí výpravou po ulici, všimne si policistky, která cosi zapisuje na kapotě auta. Vyšpulený zadeček ženy v uniformě nenechá Silvia chladným. Přiskočí k ní a začne naznačovat kopulační pohyby.

Jindy zase pobaví výrokem: „Už mi říkají, abych šel domů. Ale nevím kam, domů mám dvacet.“