V poslední době se množí zprávy o ničení památek islamisty ve starobylém městě Timbuktu ve státě Mali.

Timbuktu založili kočovní Tuaregové ve 12. století a během 200 let se stalo nesmírně bohatým městem na křižovatce významných obchodních cest, po nichž proudila sůl a také zlato.

Díky spisovatelům, jakým byl například v 16. století Leo Africanus, se zvěsti o pohádkovém bohatství Timbuktu donesly do Evropy, kde podnítily u části badatelů nutkavou zvědavost.

Tajemství opřádající Timbuktu ještě zvyšovala jeho nedostupnost a mnoho evropských expedic cestou k němu zahynulo.

Až do roku 1830, kdy Evropané do města přišli, všechny dokumentované zmínky o Timbuktu se týkají snahy se tam dostat, uvedl editor aktualizovaného vydání Oxfordského slovníku Richard Shapiro.

„V roce 1820 lidé mluvili o tom, že dostat se z Tripolisu do Timbuktu trvá 60 dní, přičemž šest dní z toho je bez vody. Britové tehdy doufali, že by si z Afriky mohli odnést stejné poklady, jako Španělé získali v Jižní Americe,“ dodal Shapiro.

V roce 1829 známý anglický básník Alfred Tennyson ve své básni Timbuctoo popsal město jako „záhadné“ a „neproniknutelné“ a srovnal ho s Eldoradem a Atlantidou.

Až v roce 1830, dlouho poté, co město postihl úpadek, se Francouzi Renému Cailliému jako prvnímu Evropanovi povedlo dosáhnout Timbuktu a ve zdraví se zase vrátit domů.

„Evropané přišli do Timbuktu velmi pozdě. Po staletí se tam snažili proniknout, protože to bylo mytické místo, kde se shromažďovali obchodníci a islámští učenci.

Bylo popsáno ve středověkých arabských rukopisech, takže znali jeho dějiny, ale nikdy se tam nedostali, jelikož jim to ani místní obyvatelé nedovolili,“ prohlásila Marie Rodetová z fakulty orientálních a afrických studií v Londýně.