Narodit se v Africe s albinismem je něco jako trest. Zejména v málo rozvinutých zemích, kde lidé na venkově věří šamanům, kouzlům a pověrám, žijí albíni v neustálém strachu o svůj život. Mnoho Afričanů totiž věří, že části těl albínů mají magické účinky.

Albíni jsou lidé s nepřirozeně bledou kůží, s popelavou barvou vlasů i řas, kteří se svým vzhledem liší od svého okolí. Kvůli tomu v Africe trpí vyloučením ze společnosti, jsou od dětství izolováni a čelí urážkám a posměchu.

Kromě toho jsou ohroženi zvýšením rizikem rakoviny kůže. Největší nebezpečí jim však hrozí od obchodníků s lidmi, kteří využívají rozšířených pověr o tom, že z těl albínů mohou získat kouzelné lektvary a amulety.

Albíni se proto stávají terčem útoků, jsou mrzačeni a zabíjeni. Jen proto, že se narodili jiní.

Specifická Tanzanie

Na území východoafrické Tanzanie najdeme nejvyšší horu Afriky – Kilimandžáro, největší africké jezero – Viktoriino, a také největší počet lidí s albinismem na světě.

Zatímco v USA připadá albinismus přibližně na jednoho z 18 000 až 20 000 lidí a ve většině afrických subregionů na jednoho z 5000 až 15 000 lidí, v Tanzanii trpí tímto onemocněním jeden z 1500 lidí.

Gen albinismu se v Tanzanii objevuje 10x častěji než jinde na světě. Rozšířil se zřejmě proto, že albíni jsou tu nuceni žít na okraji společnosti a berou se mezi sebou – jejich děti se pak také rodí s albinismem.

Když má však pouze jeden z rodičů albinismus, šance, že dítě ho bude mít také, je jen 25 %. Právě v Tanzanii také dochází k největšímu počtu útokům na albíny.

Duchové a bílé kozy

Tanzanci nazývají albíny zeru zeru, což ve svahilštině znamená duchové. Věří, že jsou albíni prokletí a obviňují je z nejrůznějších přírodních katastrof, jako je sucho nebo hladomor.

Paradoxem je, že přestože je Tanzanci viní z nejrůznějších tragédií a pohrom, zároveň věří, že jim albíni mohou přinést štěstí – konkrétně části jejich těl.

Podle pověry lze z jejich končetin, kostí, kůže a vnitřních orgánů vyrábět amulety nebo lektvary, které přinesou těm, kdo je používají, štěstí, zdraví, moc, bohatství, a dokonce i nadpřirozené schopnosti, třeba létání.

Cena za pověry

Kvůli předsudkům jsou albíni loveni jako zvěř, jsou jim usekávány končetiny (nejčastěji pravé ruce a levé nohy). Násilníky neodradí ani trest za útok na albíny, kterým je smrt oběšením. V Tanzanii je však usvědčena pouhá desetina obviněných.

K většině napadení proti albínům dochází ve venkovských oblastech Tanzanie, kde mnoho incidentů a zmizení albínů není vůbec hlášeno. Neexistují tak žádné přesné statistiky mrtvých. Mnoho dětí s albinismem je tu zabito hned po porodu.

Ani po smrti pak albíni nemají klid – pohřbíváni jsou do železobetonových hrobů, aby nedošlo k exhumaci hrobu a k uřezávání končetin po smrti, protože i mrtvý albín má v Tanzanii vysokou cenu.

Obchod s lidmi

V Tanzanii a okolních zemích východní a jižní Afriky bují trhy s částmi těl albínů. Žijící albín má pro překupníky cenu 340 000 amerických dolarů (více než sedm milionů korun).

Tak vysoké částky dělají z nezákonného obchodu s albíny celosvětově jednu z nejlukrativnějších a nejškodlivějších forem obchodování s lidmi. Části těl albínů jsou po útocích prodávány šamanům za tisíce dolarů, ti z nich potom tvoří lektvary či talismany.

Tyto „produkty“ si pak kupují klienti, kteří jsou bohatí a vlivní – chudý člověk si nic takového nemůže dovolit.

Víra v šamany a jejich schopnosti panuje i mezi vzdělanými a bohatými Tanzanci – častými kupujícími jsou politici, usilující o znovuzvolení, a obchodní magnáti.

„Tichý zločin“

Je obtížné zakročit proti něčemu, co funguje jako „tichý zločin“. K obchodování a zabíjení albínů dochází většinou na místech, kde vládní služby chybí nebo nejsou účinné.

Kvůli tradicím, zvykům a pověrám je na těchto místních úrovních také méně právních a soudních orgánů, takže zločinecké sítě mohou fungovat takřka neomezeně. Tyto sítě zahrnují šamany, únosce, překupníky a zabijáky.

Největší vinu za situaci albínů však nesou klienti – bez poptávky po amuletech z části jejich těl byl k tomuto obchodování s lidmi vůbec nedocházelo.

Největší nepřítel – slunce

Navzdory častým napadením mají albíni ještě většího nepřítele, než jsou obchodníci s lidmi. Je to slunce, kterému tu říkají „tichý zabiják“, protože pokožka lidí s albinismem se snadno spálí.

Albíni jsou tak mnohem víc náchylní k onemocnění rakovinou kůže. Průměrně se lidé s albinismem dožívají 40 let, v Tanzanii ale jen 30 let.

V Africe je bohužel nedostatek zdravotnických zařízení, která by tento problém řešila a poskytovala albínům správnou léčbu. Kromě toho si velké množství lidí s albinismem nemůže dovolit potřebné opalovací krémy, které by je chránily.

Krém, který stojí v Tanzanii přibližně 15 dolarů (asi 320 Kč), je pro místní příliš drahý.