Představa, že jedna žena přivede na svět desítky dětí, zní jako legenda. Přesto existuje jméno, které se v dějinách lidstva objevuje znovu a znovu, kdykoli přijde řeč na nejpočetnější mateřství na světě.

Je to příběh, který fascinuje, zaráží i vyvolává otázky o lidských možnostech, těle a době, v níž se něco takového vůbec může odehrát.

Nejčastěji se mluví o ruské rolnici Valentině Vasiljevové (1707-1782), ruské rolnici z 18. století, která je podle historických záznamů matkou neuvěřitelných 69 dětí.

V letech 1725 až 1765 rodí opakovaně vícerčata, šestnáctkrát dvojčata, sedmkrát trojčata a čtyřikrát dokonce čtyřčata. V době, kdy je porod rizikem a lékařská péče minimální, překvapivě přežívá většina dětí i samotná matka.

Příběh se dochová díky církevním záznamům a zprávám ruských úřadů, které se později dostávají až k britským kronikářům.

První zprávy o těchto porodech vyšly v roce 1783 v anglickém časopise The Gentleman’s Magazine, který citoval dopis z Petrohradu, v němž se praví, že její manžel Feodor Vasilijev (1707–1782) měl s ní 69 potomků a s jeho druhou manželkou dalších 18. Získal si slávu a představili ho carovi jako muže s největším množstvím dětí.

Existuje spousta rizik

Ruská rolnice, která rodí prakticky nepřetržitě čtyřicet let. Může jít o pravdivé tvrzení? Dodnes figuruje v Guinnessově knize rekordů jako žena, která měla nejvíce dětí – celkem 69. Je to vůbec možné?

Z dnešního lékařského hlediska je takový počet velmi nepravděpodobný. Biologicky: 27 těhotenství během 40 let je sice za hranicí běžného, ale teoreticky je to možné, pokud žena začala rodit velmi mladá a menopauza nastala pozdě. Vícečetné porody:

Aby bylo dosaženo 16 dvojčat, 7 trojčat a 4 čtyřčat, musela by mít extrémně vysokou frekvenci vícerčat, které v populaci nastávají jenom vzácně.

Procenta se navíc v 18. století od současných značně lišila, ale i tehdy byla tato kombinace extrémně nepravděpodobná. Dětská úmrtnost:

V Rusku 18. století umírala na venkově velká část dětí v kojeneckém věku, často více než čtvrtina až téměř polovina, takže údaj, že 67 z 69 dětí přežilo, je podle historiků sakramentsky podezřelý.

Podle odborníků z reprodukční medicíny bylo každé těhotenství v minulosti rizikem pro život matky a i pouhý porod jedněch čtyřčat by byl extrémní zátěží.

Nikdo netuší, jak to vlastně bylo

Hlavní těžiště tvrzení o Valentině vychází ze starých záznamů, listin a dopisů, které se dostaly do západního tisku.

Tyto materiály jsou sice zajímavé, ale nedokládají se jména, data narození či úmrtí jednotlivých dětí, ani původní dokumenty neexistují ve věrohodném archivním stavu.

Navíc se některé zdroje ani neshodují na jejím jménu, někde se píše Valentina, jinde je jméno úplně neznámé, což jen podtrhuje, že se jedná spíše o legendu než o ověřenou historickou skutečnost.

Historička Marie M. Clayová, která případ zkoumala, upozornila, že absence řádného, nezávislého vyšetření a věrohodných archivních důkazů významně snižuje možnost potvrdit, co se skutečně stalo. Rekord Valentina Vasiljevová nicméně drží dodnes.