Být synem herecké hvězdy a prožít život v lesku a slávě. Právě to je životní sen amerického podvodníka Davida Hamptona. Díky své výřečnosti vymámí ze skupiny bohatých a slavných lidí tisíce dolarů.

Jeho neobyčejný příběh zachytí úspěšná divadelní hra a později i film Šest stupňů odloučení. Jaká je Hamptonova reakce? Soudí se s autorem o zneužití práv!

Vybrané společenské vystupování, dokonalá výmluvnost, vtip, smysl pro humor a dokonalé znalosti historie či literatury. To je stručný profil Davida Hamptona (1964–2003).

Narodí se v Buffalu roku 1964. V 17 letech odejde do New Yorku, aby si vylepšil společenské postavení. Jak? Přece podfuky. Motivací mu ale nejsou jen peníze, touží po slávě a luxusu.

Krádež? Já? Nikdy!

S kamarádem si vymyslí falešné identity. Jeden tvrdí, že je synem herce Sidneyho Poitiera (*1927) a druhý herce Gregoryho Pecka (1916–2003).

Pod rouškou této lži proniknou do slavného newyorského klubu Studio 54. David si tak otestuje, že jeho fiktivní historky každý zbaští a může své schopnosti směle využít k větším podvodům.

Ukradne adresář studenta Roberta Stammerse, který do něj sbírá užitečné kontakty. „Neukradl jsem ho, ten adresář mi zůstal v báglu náhodou,“ tvrdí později. Ať už tak či tak, dostane se k cenným telefonním číslům.

Po boku Streisandové

Sidney Poitier je prvním černošským hercem, který za své výkony získá Oscara i Zlatý glóbus. Narodí se do chudé rodiny, první herecké krůčky absolvuje v 18 letech v newyorském Negro Theatre. Od roku 1949 začne vystupovat ve filmech.

Polní lilie, V žáru noci, Hádej, kdo přijde na večeři – to je jen krátký výčet slavných snímků, ve kterých hraje.

Od poloviny 70. let se věnuje také režii a produkci ve firmě, kterou založí společně s Barbrou Streisand (*1942) a Paulem Newmanem (1925–2008). O tom, že se mu po New Yorku potuluje falešný syn, nemá zprvu ani tušení.

Nejdřív jim zavolá

Hamptonovy podvody mají často stejný mustr. Vytočí telefonní číslo ze spolužákova adresáře a rozrušeně popisuje: „Tady David… David Poitier, já jsem spolužák vašich dětí. Přepadli mě a teď nevím, co si počít.

Jsem zraněný, nemůžete mi pomoci?“ Když se pak se svými oběťmi setká, vyloudí na nich nocleh a nějaké peníze. Všichni oloupení se shodnou na tom, že je David skvělý a zábavný společník.

Hraju v tátových filmech

Oběti není problém přesvědčit, že je David synem slavného herce a režiséra, který má přijet za pár dní do hotelu Pierre.

U hostitelů je o něj dobře postaráno, při večeřích vypráví historky ze života svého údajného táty a přiřkne si i menší roličky v jeho filmech. Stráví tu vždycky minimálně jednu noc, pak nenápadně vymámí nějaké drobné a vypaří se.

Hrátky v cizí posteli

I když se o to několikrát pokouší, nikdy se mu nepodaří podvést malíře Andyho Warhola (1928–1987) – vždycky ho pošle do příslušných mezí. Přesto je výčet známých lidí, které napálí, úctyhodný.

Nechybí na něm herečka Melanie Griffith (*1957) známá například jako matka Lolity ze stejnojmenného snímku z roku 1997, herec Gary Alan Sinse (*1955) – poručík Dan z filmu Forrest Gump, módní návrhář Calvin Klein (*1942) či editor magazínu Newsweek Osborn Eliot (1924–2008).

U posledně jmenovaného projeví smělost, se kterou své oběti navštěvuje v plné parádě. Eliotovi ho totiž ráno načapou v jejich posteli při hrátkách s nahým mužem! Samozřejmě okamžitě letí.

Napíše o něm hru

Když Eliot vypráví svému příteli dramatikovi Johnu Guaremu (*1938) o tom, jak byli s manželkou podvedeni, má Guare jasno: „To je geniální námět!“ Napíše podle něj příběh, který nazve Šest stupňů odloučení.

Hra slaví nebývalý úspěch, například obávaný kritik z New York Times Frank Hart Rich (*1949) ji označí za přímo mistrovský kus!

V roce 1993 se tak dočká i filmového ztvárnění, ve kterém si roli Davida zahraje hvězdný Will Smith (*1968). Skutečného Davida Hamptona to ale zdvihne ze židle.

Začne dávat rozhovory novinářům a najme si právníka celebrit Richarda Glouba, se kterým žaluje Guareho o 100 000 000 dolarů! Inspiroval se přece bez svolení jeho životem! To by konečně znamenalo život v luxusu. Jenže soudní při nevyhraje.

22 měsíců v chládku

David skončí několikrát za mřížemi. Poprvé ho dostanou 18. října 1983 na Manhattanu. V chládku si pobude 22 měsíců. Podruhé je zatčen za pronásledování Johna Guarema, kterému dokonce vyhrožuje smrtí.

Když ho propustí, rozhodne se pokračovat v tom, co dobře umí – podvodech. Vymyslí si několik dalších falešných identit a snaží se oklamat různé lidi po celých Spojených státech. Je mu jasné, že s takhle mediálně známou tváří musí hodně cestovat.

Obalamutí celé rodiny

V roce 1996 se například v Seattlu vydává za Antonia de Montilia, syna bohatého lékaře z Columbie. Je to až neuvěřitelné, ale podaří se mu obelhat dokonce i dvě vzájemně se znající rodiny, které bydlí jen pár bloků od sebe!

Jenže má těžkou práci, každou chvíli ho totiž zpovídají novináři. Není proto divu, že ho opět několikrát zatknou a propustí.

Skolí ho AIDS

Nevázaný život neprospívá jeho zdraví. Není úplně jasné, kde a od koho se nakazí virem HIV. Zdravotní komplikace způsobené AIDS ho vženou do náruče smrti na Manhattanu v nemocnici Beth Israel, kde se léčí.

Je horký červenec roku 2003 a ze světa odchází jeden z nejpůvabnějších podvodníků Ameriky, který se zhlédl v životě celebrit. Jeho sen se alespoň částečně splní. Když umírá, zná ho půlka světa.