Let ve výšce až 145 kilometrů a rychlost až 21 800 kilometrů v hodině. A v kokpitu jediný skvěle vycvičený nacistický pilot. Úkol? Překonat mezikontinentální vzdálenosti a shodit bombu o váze 3,6 tuny na New York…
Silbervogel, v překladu „Stříbrný pták“, má ambici stát se pod nálepkou mise Amerika Bomber revolucí ve válečném letectví. Jde o suborbitální bombardér s raketovým motorem na kapalné pohonné látky. Jeho projektantem je opět český rodák:
Rakouský vědec Eugen Sänger (1905–1964), která přijde na svět v dnes již nestojících Přísečnicích v Krušných horách. Pro Silbervogela plánuje úplně nový druh pohonu, ve kterém se pohonné chemikálie chladí vlastním oběhem.
A jak by se tenhle nacistický zázrak dostal do vzduchu? Ze tři kilometry dlouhé kolejnice!
A Irene už znáte?
Silbervogel nabírá už na kolejích rychlost asi 1 930 km/h. Poté se ladně odlepí a teprve v tu chvíli přestane spoléhat na cizí raketový motor a zažehne svůj. Pokud by vás zajímala spotřeba, může se vyšplhat se až na 90 tun paliva za minutu!
Chvíli vypadá, že ho na Zemi již nic neinteresuje – stoupání zastaví až ve výšce 145 kilometrů a pak klesá. Jeho zvláštní pohyb je v podstatě série skoků: Stále hustší atmosféra vyvíjí vztlak na spodní část trupu a pomůže nablýskanému letounu zase získat výšku.
A poté znovu… Na projektu pracuje Eugen se svou asistentkou. Pozapomenutá Irene Bredtová (1911–1983) rozhodně stojí za pozornost. Geniální matematička a fyzička se stane roku 1941 vedoucí katedry fyziky a boří jeden stereotyp o ženských vědkyních za druhým.
Roku 1960 bude dokonce jedinou ženou spoluzakládající stockholmskou Mezinárodní akademii astronautiky (IAA)!
Tady je ale teplíčko…
A proč tato zázračná zbraň nikdy neodstartuje? Zůstane jen ve fázi testů makety. Projekt je příliš složitý, nákladný a nacistům již začíná téct do bot. K něčemu ale přeci jen bude.
Revoluční design suborbitálního bombardéru inspiruje vývoj okřídlených kosmických lodí. A Sänger? Toho se po válce zuby nehty pokoušejí dostat do svého výzkumného týmu Sověti, ale on se raději upíše francouzské vládě.
A tak, zatímco se u nás roku 1951 podaří „vlaku svobody“ projet z Chebu přes Aš do Bavorského Selbu, Sänger se stává prvním prezidentem Mezinárodní astronautické federace a ožení se s Irene.
A jak se ukáže, ani takhle inteligentní pár by Stříbrného ptáka na New York poslat nedokázal. Poválečná analýza odhalí výpočetní chybu: Špatně spočítaný vliv tepelného toku při „skocích“ atmosférou by bombardér roztavil.
