25. duben 1953 se zapsal do historie jako den, kdy byl veřejně oznámen objev struktury DNA. Deoxyribonukleová kyselina, jak zní její celý název, je bez nadsázky považována za základní stavební kámen všech živých organismů.
Každý jednotlivý organismus má svou vlastní DNA řadu, ve které jsou zapsány veškeré informace o něm. Nikdo a nic na světě nemá shodnou DNA, snad s výjimkou jednovaječných dvojčat, které ji mají velmi podobnou. Zkrátka a dobře jsme všichni naprosto jedineční.
Proč zkoumat hnis?
K objevu první molekuly DNA došlo nečekaně brzo. Už v roce 1869 se podařilo švýcarskému lékaři Friedrichu Miescherovi izolovat DNA z bílých krvinek, obsažených v hnisu. Nedařilo se mu však vytvořit dostatečně čistý vzorek, aby mohla být dále zkoumána.
Dlouhá léta se o deoxyribonukleové kyselině nic nevědělo. Teprve roku 1943 byl uskutečněn experiment, který přinesl první důkaz o významu DNA v přenosu genetických informací.
Řešení díky rentgenovému záření
Až o desetiletí později se dva američtí molekulární biologové James Watson a Francis Crick seznámili s prací anglické biofyzičky Rosalindy Franklinové, která zkoumala ohýbání rentgenového paprsku po interakci s DNA. Od tohoto zakřivení si odvodili, jak DNA skutečně vypadá – má tvar pravotočivé dvoušroubovice.
Svůj objev zveřejnili v časopise Nature a devět let poté za tento objev získali všichni tři muži Nobelovu cenu. Rosalinda Franklinová bohužel ocenění nedostala, protože o pár let dříve předčasně zemřela.
Návod na život
Kdybychom rozřízli jakoukoliv buňku svého těla, objevili bychom v ní 23 párů chromozomů. V nich je uložen lidský genom, obsahující 20–25 tisíc genů. Každý tento gen je úsekem DNA, který si můžeme představit jako konstrukční návod na vytvoření daného organismu.
Stačí si ho jen přečíst! Rozluštit genetický kód se povedlo až v roce 1966. Ukázalo se, že každý tento genetický návod obsahuje asi tři miliardy bází, které nesou informační vlastnosti DNA. Pro laiky se jedná o abstraktní a těžko pochopitelnou věc.
Řekněme ale, že kdybychom jednu DNA šroubovici natáhli do přímky, měřila by dva metry.
Zajímavost
Analýza DNA naprosto změnila naše životy. Díky ní je možné odhalovat pachatele zločinů rychleji než podle otisků prstů. Testy otcovství jsou přesnější než z krve. U novorozeňat je možné geny dědičných nemocí přepsat opravnými sekvencemi (tzv. genová terapie). Genetickou modifikací rostlin zvyšujeme jejich výnosy a odolnost vůči okolí.
