Dav nadšeně vříská, oběť je dokonána! Pod ohromným schodištěm Kukulkánovy pyramidy stojící v samém centru hlavního dvorany Chichen Itzá na mexickém Yucatánském poloostrově leží mrtvola.

Krvácející, potlučená, násilně svázaná div ne do kuličky. Za sebou má strastiplnou cestu přesně po 91 schodech. Začala ji jako živá bytost, jeden ze zajatců znepřáteleného kmene. V mayském rituálním životě jde o jedno z mála obětování bez většího krveprolití.

Lidé jsou totiž dle zdejších starých mýtů stvořeni z krve bohů a je nutné si jejich přízeň zachovat jejím pravidelným navracením.

Panovnice ucho, její choť penis

U širokého vchodu jeskyně se tlačí zástup lidí. Uvnitř je vlhké dusno umocněné pochodněmi a kadidlem. Mayský král má za sebou rituální drogový klystýr z halucinogenních rostlin, královna holdovala alkoholu. Patří to k rituálu. Teď přichází čas obětovat krev.

První z žen mayské říše se řeže do ucha, jejímu choti je určeno místo mnohem delikátnější: Bohové si žádají pár kapek krve z nejchoulostivějšího místa těla – penisu! V úvahu by ještě připadalo propíchnutí jazyka, tváří či spodního rtu.

Lokace rituálu není vybraná náhodou. Jeskyně jsou v mayském pojetí posvátné. Ještě více ale ty zatopené.

Má to cenu? Hoď to do jeskyně!

Říká se jim cenote a jde o zatopený závrt krasového původu, který má propadlý strop. Dole se blyští vodní hladina a nezřídka jde o cenný zdroj pitné vody. Hlavně jde ale o bránu do podsvětí zvaného xibalba, v překladu místo hrůzy.

V jejich bezprostřední blízkosti či rovnou na nich je založena většina mayských starověkých měst. Za bezmocného řevu jsou do hloubek shazováni živí i čerstvě obětovaní lidé. Většina má useknutou hlavu, některým bylo zaživa vyříznuto srdce.

Muži, ženy a malé děti, někdy i zvířata. Na kvalitu vody se nehledí, bohové mají přednost. Ostatně, dobré vztahy s podsvětím jsou na místě: Právě sem se ubírají duše všech mrtvých Mayů a zde také došlo ke stvoření lidstva. Kromě živých tvorů se sem coby obětiny hází vše, co má hodnotu.