Vojenský lazaret o délce 60 metrů a šířce 45 metrů. Rozloha tábora se odhaduje na asi 3,5 hektaru. Zdejší nemocnice pro zraněné vojáky je největší svého druhu severně od řeky Dunaj. To jsou Pasohlávky.

„Dáme si ještě džbánek, co myslíš?“ baví se spolu dva podroušení centurioni. „Letos byla dobrá úroda vína,“ pochvalují si. Včera se svými setninami přemohli hordu neodbytných barbarů, proto mají nárok vítězství pořádně oslavit.

Ze své domoviny si ale otrlí válečníci nepřivezli lahodný nápoj, to by se jejich koně pořádně prohnuli pod těžkým nákladem. Do toren si přibalili jenom životaschopné rostlinky révy.

Nikdy si je nezapomenou vzít s sebou a v Pálavských vrších je krajina k pěstování révy jako stvořená.

Vešlo se tam 15 000 lidí

Už když jsem poprvé vkročila jejich noha, radostně jim zajiskřilo v očích. Živě si představovali keříky obtěžkané hrozny.  Rostlinám se tu opravdu daří a tmavočervený mok jde na odbyt.

Nedočkavců, kteří se těší, jak svlaží hrdlo vyprahlé v boji, je v táboře hodně.

Podle výzkumů, které v jihomoravských Pasohlávkách probíhají už od roku 1984, se jich sem vejde až 15 000. Slabost Římanů pro popíjení dobrého vína dokazuje náhodný nález, ke kterému dojde při polních pracích u jihomoravských Pasohlávek.

Z pole během orby vykoukne 23 centimetrů dlouhý nůž používaný k řezání vinné révy. Pochopitelně se tu ale vojáci nevěnují jenom popíjení.

Centrum obchodu i relaxace

Malá pevnost kolotá běžným životem. Obchoduje se tu, z některých domů se line vůně čerstvě upečeného chleba nebo masa. Útočiště ve zdejším lazaretu najdou i vojáci zranění v boji, kteří se zde zotavují a relaxují.

Samozřejmě se zde také obchoduje, což dokazuje i archeologický nález z roku 2017, který okomentoval Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.

„Při novém terénním výzkumu jsme našli stříbrnou minci s ražbou manželky Marca Aurelia Faustiny, pozůstatky pecí a ohnišť z doby římské.“