Kdo by nechtěl vidět svět v nových barvách a dimenzích? Možnost, jak toho dosáhnout nyní zkoumají vědci, kteří představili první fascinující výsledky.

Jednoho dne by jejich metoda mohla pomoci při léčbě barvosleposti a není vyloučeno, že lidé s její pomocí uvidí dobře i potmě!

Vědci z Číny a Spojených států amerických vyvinuli techniku, která by snad jednou mohla umožnit lidem vidět i ve tmě. Na nich pokusy zatím prováděny nejsou, ale experimenty na myších ukazují, že metoda skutečně účinkuje tak, jak experti předpokládali.

Účinek přitom vydrží po dobu 10 týdnů a po odeznění nezanechá na hlodavcích žádné negativní následky.

Antény v očích

Vědci během experimentu vpraví injekcí myším do očí speciální nanočástice, ošetřené bílkovinami, které pomohou nanočásticím lépe přilnout k oční sítnici.

Zde působí jako malé antény, přijímající infračervené světlo, které je pro lidi a jiné savce neviditelné a převádějí je na kratší vlnovou délku, kterou mohou vnímat.

Aby se výzkumníci ujistili, že hlodavci skutečně vidí přeměněné infračervené světlo, podrobí zvířata řadě testů včetně těch, ve kterých dostanou možnost vstupu do zcela tmavého boxu nebo jiného, osvětleného pouze infračerveným světlem, které by pro ně bylo za normálních okolností neviditelné.

Jasná volba

Myši jsou přitom zvířata, která jsou nejvíce aktivní v noci a obvykle preferují tmu. Hlodavcům bez aplikovaných nanočástic je jedno, do kterého boxu vstoupí, oba se jim zdají stejně tmavé.

Naproti tomu myši s nanočásticemi v očích dávají jednoznačně přednost tmavým boxům, což je dokladem toho, že infračervené světlo vnímají.

Nehrozí zneužití?

Gang Han z University of Massachusetts, spoluautor této studie a aktivní účastník výzkumu podotýká, že nová technika by mohla vést k lepšímu porozumění vizuálního vnímání a případně i k novým způsobům léčby barvosleposti.

Lidem by také mohla rozšířit obzory, například umožnit vidět oblohu zcela jinak a to jak ve dne, tak i v noci, protože mnoho nebeských objektů vydává infračervené světlo.

To v odborných kruzích vyvolává otázky, zda některé armády nebudou ve vývoji pokračovat a „nevylepší“ příslušníky speciálních jednotek tak, aby mohli provádět důležité operace ve tmě, bez techniky pro noční vidění.

Je to dobré, ale…

Badatelé, kteří se výzkumu přímo neúčastnili, pak sice práci vědeckého týmu vysoce oceňují, nicméně vyjadřují určité pochybnosti.

Neurovědec z americké Harvard University Michael Do označuje experiment za velmi sofistikovaný a vyslovil naději, že by tato technika mohla fungovat stejně i u lidí.

Přesto však upozorňuje na to, že dosud není jasné, jak ostré by u nich bylo infračervené vidění a zdůrazňuje, že je třeba se zamyslet také nad tím, zda injekce nemohou poškodit jemné struktury lidského oka.

Jdeme dál!

Obdobně se vyjadřuje i jeho kolega z University College London Glen Jeffery.

„Aplikace jakéhokoliv materiálu pod sítnici je riskantní a neměla by být u lidí prováděna, pokud neexistuje jasný a oprávněný klinický důvod,“ vysvětluje neurobiolog své stanovisko s tím, že by takto upravený obraz mohl být pro lidské oko neúnosně jasný.

Výzkumníci se však nevzdávají a odhodlaně postupují vpřed. Tým nyní plánuje otestovat novou metodu i u větších zvířat. Na řadu by jako první mohli přijít nejspíše psi.

Z těch by podobná schopnost mohla teoreticky udělat neocenitelné pomocníky například ve službě u policie, kdy by byli schopní dopadnout pachatele i v naprosté tmě.