Začne to nenápadně. Třeba tím, že se malíček ruky chvěje a nechce přestat. Po čase se přidají další prsty. Tělo posílá vzkaz. Když ho lékař „přečte“ nahlas, život se rázem mění. Bez ohledu na slávu, bohatství či moc.

Tělo Johnnyho Cashe (1932–2003), jedné z největší amerických hudebních legend, dostává pořádně zabrat. V šedesátých letech naplno zahučí do problémů s alkoholem, stává se závislý také na amfetaminech a barbiturátech.

Sotva se z nich vyhrabe po spirituálním prožitku v jeskynním komplexu Nickajack Cave, dává tělu zabrat jako muzikant, který se nehodlá zastavit. „Chci cestovat a hrát dokud nepadnu,“ říká. Motor se zadrhne v roce 1997.

Zkolabuje uprostřed turné

Už počátkem roku se během lékařské prohlídky dozvídá nečekaný ortel. Parkinsonova choroba. Není pro něj velkou neznámou, protože jí trpěl už jeho dědeček William Henry Cash, který zemřel v roce 1912 ve věku pouhých 52 let. On však má jasno.

„Rozhodně jí ve svém životě nehodlám udělat místo,“ prohlásí a vyrazí na připravené turné. Věří, že nemoc v její počáteční fázi zvládne. Jeho stav se však rychle zhoršuje a v říjnu už tisk otevřeně spekuluje o jeho zdravotních problémech.

Má problémy s hlasem, při chůzi ho musejí podpírat, před mikrofonem se moc nepohybuje, téměř chybí obvyklé žertování s diváky.

Když během koncertu v michiganském Flintu upustí trsátko a zavrávorá při pokusu zvednout ho, několik lidí v publiku se zasměje, další pokřikují obvinění z opilosti. „Nejsem opilý, trpím Parkinsonovou chorobou,“ prohlásí Cash, když znovu uchopí mikrofon. Koncert sice ještě dozpívá, ale zbytek turné je zrušen.

Zpívá až do konce

Nemoc postupuje rychle. O pár dnů později dostává paralyzující záchvat, který ho zcela znehybní. Je převezen do nemocnice, kde se zápalem plic a otravou krve stráví deset dnů v bezvědomí.

Když se probere, dozvídá se, že trpí vzácnou formou poruchy blízké Parkinsonově chorobě, nazývanou Shy-Dragerův syndrom.

Způsobuje degeneraci nervových buněk v určitých oblastech mozku, což vede k problémům s pohybem, rovnováhou, regulací krevního tlaku i močení. Jeho stav je tak vážný, že to znamená konec koncertování.

Nedokáže se však vystupování vzdát úplně, a když je mu lépe, nečekaně se objevuje jako host na koncertech svých kolegů a přátel, například Krise Kristoffersona (*1936).

Zdravotní stav se však stále zhoršuje a tělo poznamenané dlouholetou devastací alkoholem, drogami, pracovním vytížením, Parkinsonovou chorobou a nakonec také diagnostikovanou cukrovkou, vypoví službu 12. září 2003. I když mnoho lidí si myslí, že ho zabilo zlomené srdce, protože jen o pár měsíců dřív zemřela jeho spřízněná duše a manželka June Carter Cashová (1968–2003).