Kdo nosí brýle, může jen závidět těm, co mají oči jako rys. Protože ti vidí skvěle! Díky známému přirovnání logicky předpokládáme, že ona kočkovitá šelma vyniká neobyčejným zrakem. Je to pravda? A jak je to s jinými vlastnostmi, které přisuzujeme zvířatům?

Rys nevidí špatně, ovšem mezi všemi zvířaty by rozhodně nevyhrál! Hravě ho překonají ptáci, hlavně orli, jestřábi či sokoli. Jak se tedy zrovna on do přirovnání dostal?

Podle nejčastějšího vysvětlení jde o jazykový omyl. V řeckých mýtech je totiž skvělým zrakem od bohů obdařen Lynkeus, syn messenského krále Afarea, který vidí i přes dřevo nebo kámen a svých schopností využije třeba při slavné plavbě Argonautů pro zlaté rouno.

A protože řecké báje v mnohém ovlivnily kulturu západního světa, mohli jsme dnes říkat „mít oči jako Lynkeus“…

Jenomže lidé jméno časem zkomolí. Lynkeus jim začne připomínat slovo Lynx, což je zoologický název pro rysa, a právě ten se tedy stane symbolem ostrého zraku!

Opravdu jsou krkavci špatnými rodiči?

O krkavčí matku žádné dítě nestojí. A známé úsloví vyvolává pocit, že krkavci se o své potomky asi moc dobře nestarají. Skutečně je to tak, nebo černým ptákům trochu křivdíme?

Právě naopak, z krkavců by si někteří lidští rodiče mohli vzít spíš příklad. Nejenže patří k nejinteligentnějším ptákům, ale také se vzorně starají o svá mláďata, a to oba dva, jak otec, tak matka.

Musí je pečlivě zahřívat a krmit, bez jejich péče by nepřežila, a především by ohrožení krkavci už jinak dávno vyhynuli.

Přívlastek krkavčí se pro špatné rodiče tedy používá tak trochu neprávem. Vznikl možná z odporu, který si lidé vytvořili ke krkavcům proto, že se živí mršinami.

A skutečně se prase hodně potí?

Ke zvířatům v našem jazyce přirovnáváme kdeco. Mnozí třeba v horku nebo při námaze říkají, že se potí jako prase. Opravdu se ale prasata doslova koupou ve vlastním potu?

Jako v mnoha jiných případech, i tentokrát to na zvířata házíme neprávem. Prase se totiž rozhodně tolik nepotí, přesněji se nepotí vůbec, protože nemá potní žlázy, které by fungovaly podobně jako u člověka. I proto se prasata často válejí v bahně.

Ne, že by si hověla ve špíně, ale právě aby se ochladila a ochránila před sluncem.

A protože od bláta jsou vlhká a často i smrdí, odtud možná pramení ono přirovnání!

Potit se jako prase ale může znamenat i jen potit se hodně a s prasaty to tak vůbec nesouviset nemusí. To jsme však zas u jiného častého přirovnání, které si zas trochu utahuje z prasečích tělesných rozměrů…