Začátkem května 1945 už byla velká část Evropy zbavena nacistické nadvlády. Jen nad částí Německa a také českých zemí stále vlál prapor s hákovým křížem.

Prezident Edvard Beneš (1884–1948) dlel v Košicích, kam přijel přes Moskvu. Spolu s ním ve východoslovenské metropoli zasedala nově vytvořená vláda, ve které měli hlavní slovo komunisté a jejich sympatizanti. Pro domácí odboj se v ní místo nenašlo.

Představitelé KSČ se znepokojením sledovali postup amerických vojsk. Kdyby Američané osvobodili Prahu, komunistům by to výrazně zkomplikovalo převzetí moci ve státě. Navíc to Američané měli k Praze blíže než Sověti.

Komunisté však měli připravený plán B. Kdyby do Prahy jako první vstoupila vojska USA, komunisté by neváhali republiku rozdělit tak, jak se stalo třeba v Německu nebo v Koreji.

To později přiznal i komunistický funkcionář Václav Kopecký (1897–1961): „Košická vláda by musela zůstat v Bratislavě nebo v Brně a Československá republika by zůstala rozpůlená.“

Americký generál George S. Patton (1885–1945) vjel ráno 6. května do Plzně a chystal se na Prahu. Avšak z hlavního štábu spojeneckých vojsk přišel striktní rozkaz, že má zůstat na místě. Do Prahy má vstoupit Sovětská armáda.

V metropoli zatím probíhalo povstání a 8. května 1945, v den německé kapitulace, se Česká národní rada a velení okupačních vojsk dohodlo na odchodu německé armády z Prahy.

Den na to do města nad Vltavou vstoupila sovětská vojska pod velením maršála Koněva. Pomohla tak českým povstalcům eliminovat poslední ohniska nacistického odporu.

„Velmi mě to mrzelo, protože jsem měl za to, že jsme měli postupovat až k Vltavě, a kdyby se to Rusům nelíbilo, měli jsme je poslat k čertu,“ zuřil Patton. Zato Koněv zářil spokojeností:

„Osvobodit Prahu jako politické a administrativní centrum československého státu bylo v daném případě diktováno zájmy politiky a strategie.“

Českoslovenští komunisté si mohli oddechnout. Zato demokratům přibyly vrásky na čele. A za necelé tři roky už země opět vstoupila pod totalitní kuratelu, tentokrát zabarvenou rudou barvou.