Dlouhá léta slouží církvi, snaží se dokonce přimět obávaného Hitlera, aby uzavřel dohodu s papežským stolcem. Neúspěšně, a tak se přesouvá do Vatikánu, kde čtyři roky tráví v přímé blízkosti Svatého otce. Osud si s kardinálem komořím ale hezky pohraje a katapultuje ho do čela církve!
Kdyby aktuální papež František (*1936) zemřel, církev si okamžitě zvolí nového Svatého otce. V tu chvíli ale Vatikán ztratí nejvyššího představitele, ale i na to vykukové v sutanách myslí. Odpovědnost přebírá kardinál komoří, v církevním slangu známý jako camerlengo.
Kladivem do hlavy
Za prvním představitelem musíme hluboko do historie, konkrétně do roku 1073, kdy je zvolen papež Řehoř VII. (1015-1085). Během jeho pontifikátu má papežský majetek na starost jeden z římských kněží.
Řehoř tomu udělá přítrž, protože si chce vybrat člověka ze svého okolí. Na záda mu ještě naloží správu financí a jako bonus ho má zastupovat ve chvíli, kdy nebude v římských palácích!
Svou „sekretářku“ označuje termínem camerarius, později se ze slova vyvrbí právě camerlengo! Tím však jeho pravomoci nekončí, tak trochu morbidně se stává důležitým, když papež zaklepe svými běloskvoucími bačkorami.
Camerlengo vstoupí do komnaty a musí ověřit, zda je Svatý otec mrtvý. Podle tradic ho jemně udeří stříbrným kladívkem do čela a třikrát zvolá jeho jméno. „Papež je skutečně mrtvý,“ ohlásí po podivné ceremonii.
Dnes je podobný rituál samozřejmě pasé, historici tvrdí, že se naposled udál v roce 1878.
Sekretářka, organizátor a pohřebák
Camerlengo ale musí sundat papeži rybářský prsten. Šperk, na němž je pontifikova pečeť, zničí. Následně skutečnosti oznámí vikáři, od něhož informace o skonu putují k věřícím. Protokol rovněž tvrdí, že camerlengo stojí za organizováním papežova pohřbu.
Do toho všeho opanuje prázdné místo během volby nového Svatého otce. Stojí pouze v čele Vatikánu, není však šéfem celé katolické církve. Kdysi mohl o všem rozhodovat sám, jenže moc camerlenga osekají reformy z 19. století.
Vítr z plachet bere kardinálovi komořímu papež Pius IX. (1792-1878). Nechce totiž umetat cestičku šedé eminenci, ostatně camerlengo kdysi oplývá také právem razit vatikánské mince! A navíc jeho pozice je výtečně placená, přijde si až na 10 tisíc scudi.
U jednoho stolu s Hitlerem
Na druhou stranu nejde o žádnou podřadnou pozici, jak by se mohlo zdát. V minulosti se dokonce dvakrát stane, že camerlengo se změní v papeže! Během srpna 1877 je do vatikánských vztahů implementován Vincenzo Pecci (1810-1903).
Jako komoří vydrží pouze půl roku, protože po smrti svého předchůdce se sám ujímá funkce Svatého otce jako Lev XIII. Ještě lepší příběh má za sebou Eugenio Pacelli (1876-1958).
Kdysi působí ve vatikánské diplomacii a má na starost uzavírání mezinárodních smluv mezi papežem a suverénními státy. Jedná například s Adolfem Hitlerem (1889-1945)! Nacistický diktátor ale dohodu nedodržuje.
Pacelli putuje do Říma, kde od roku 1935 působí právě jako camerlengo. Jeho čas přichází v březnu 1939, kdy se z něj stává Pius XII. A jako hlava církve přežívá vypjaté období druhé světové války.
U moci vydrží dlouhých dvacet roků a dnes už si nikdo nevzpomene, že začínal jako pouhý komoří svého předchůdce.
