První zmínky o výrobě sametu pocházejí z Číny. Zpočátku se vyrábí z hedvábí, což z něj dělá extrémně drahý materiál, dostupný jen šlechtě a panovníkům. Znalosti se rozšíří do Evropy, v Itálii vzniká cech tkalců sametu už ve 13. století. A dnes? Stále si zachovává punc luxusu, elegance a sofistikovanosti.

Hebký na dotek, lesklý na světle a působivý na pohled. Samet je látka, která umí být elegantní, dramatická, hravá i noblesní zároveň. Jeho příběh začíná už ve starověké Číně v 5. století před naším letopočtem.

Vzniká jako výsada bohatých, tká se z hedvábí a jeho cena se rovná menšímu pokladu. Odtud putuje po Hedvábné stezce do Byzance, kde se stává symbolem moci, a později do Itálie, která z něj udělá látku králů i renesančních obchodníků.

Evropané jej obdivují nejen kvůli vzhledu, ale i kvůli tomu, jak se samet mění při každém doteku světla. Jednou ho temně pohltí, jindy se rozzáří jako kov.

Znak majestátu

Jeho tajemství spočívá ve „vlasu“, tedy drobných uzlíčcích vláken, které vytvářejí typický měkký povrch. Díky nim samet mění barvu podle úhlu dopadu světla, a tak i obyčejný kus látky působí jako malý vizuální trik.

V minulosti se tká ručně, často na dvojútkových stavech, které zpracovávají speciálním způsobem dvě vrstvy najednou, což ze sametu dělá mimořádně náročný produkt. Právě proto si jej mohou dovolit ti nejbohatší – králové, církevní hodnostáři či významní měšťané.

Anglický král Richard II. (1367–1400) dokonce nařizuje ve své závěti, aby jeho tělo po smrti oblékli do sametu. Sametová róba totiž není jen oděv, ale znak společenského postavení, který o nositeli říká více než zdobná vizitka.

S průmyslovou revolucí se vše mění. Do výroby vstupuje bavlna, později viskóza a moderní syntetické nitě.

Pro každou příležitost

Samet se stává dostupnějším, lehčím, odolnějším a rozmanitějším, aniž by ztratil svůj charakter.

Vznikají nové varianty, například mačkaný samet se zajímavým efektem, devoré samet, u kterého jsou chemickým procesem vytvořeny vzory prostřednictvím odstranění vlasu nebo pevný bavlněný velur, oblíbený u čalounění a kabátů.

Z luxusní dvorské látky je populární materiál divadel, salónů, kaváren i běžných šatníků. A přesto si samet zachovává zvláštní auru. Vypadá dobře na jevišti i na večírku, na plesových šatech i jako pohodlná mikina.

Dnes jej používají velké módní domy ve svých haute couture kolekcích i běžné značky v každodenní módě. Přitažlivý je hlavně díky tomu, že dokáže působit současně elegantně i domácky, jako kdyby kombinoval noblesu s měkkostí domova.

Stále populární

Jak poznat kvalitní samet? Vlas je hustý, hladký a jednotný. Když po něm přejedete rukou, barva se mění plynule, bez map a lysin. Hedvábný samet má luxusní, až tekutý lesk, zatímco bavlněný působí matněji, ale velmi bohatě.

Syntetické varianty drží tvar, méně se mačkají a jsou odolnější proti oděru. A péče? Stačí jemnost: je důležité nepřehýbat ostrými záhyby, nesušit na slunci a při ukládání raději věšet, než skládat. Tak vydrží roky!