V některých zemích patří k Vánocům tak, jako u nás třeba jmelí. Vypadá jako nevzhledné suché klubko, ale stačí ji trochu zalít a během krátké doby je z ní živoucí rostlina. Tento malý zázrak vzkříšení si můžete dopřát doma i vy!
Je to trochu zamotané. Existuje „pravá“ růže z Jericha a pak taková, která je takto označovaná omylem. Aby toho nebylo málo, ani jedna vlastně vůbec není růže.
Složitost lze ale snadno rozmotat – podobně, jako se po trošce vody rozvine i malé suché klubíčko do zelené nádhery.
Nedostupná „růže“
Pravá růže z Jericha (Anastatica hierochuntica) pochází ze západní Asie a její český název zní choulivka jerišská. Její domovinou jsou vyprahlé pouště na Blízkém východě, Arabském poloostrově a na severu Indického subkontinentu.
Najít se dá ale i v některých částech Afriky. Po dozrání semen její původně bylinná lodyha uschne, zdřevnatí a schoulí se do klubka. Pokud se takový smotek, starý i několik let, vloží do vody, větvičky se rozloží do kruhu, jakoby rostlina zdánlivě ožila.
V našich podmínkách není však běžně k mání a tak se lidé dostanou spíše k „falešné“ růži z Jericha, o které si proto povíme více.
Když přijdou krušné časy
Tou je druh vranečku (rod vytrvalých rostlin řazených k příbuzným plavuní) Selaginella lepidophylla, který používali jako neobyčejnou dekoraci už v minulých staletích.
Oblíbený je hlavně v období vánočních svátků a v některých částech světa je i s choulivkou jerišskou doslova symbolem Vánoc a jejich atmosféry.
Tato drobná kapradina pochází z Čivavské pouště, rozkládající se na území Mexika a blízkých amerických států, především Texasu. Pozoruhodným rysem Selaginella lepidophylla je její adaptace na sucho v jejím přirozeném prostředí.
Může ztratit až 95% vlhkosti, aniž by byla poškozena. Když životní podmínky začnou být obtížné, rostlina postupně vyschne. Její listy zhnědnou a složí se, což tomuto druhu vranečku dává vzhled míče.
Stačí trocha vody…
Jakmile vlhkost půdy a vzduchu začne znovu stoupat a to dokonce i hodně dlouho poté, co rostlina seschne, začne se znovu probouzet k životu. Pokud opět získá dostatek vláhy, pokračuje ve svém životním cyklu a plně obnovuje fotosyntézu i růstové schopnosti.
Suchá koule znovu získá svůj původní vzhled krátce po kontaktu s vodou: vyprahlé listy, které vypadaly jako mrtvé, postupně zezelenají a otevřou se. Tento proces se může mnohokrát opakovat.
V domácích podmínkách ji stačí umístit na misku s vodou a to tak, aby byla ponořena jen spodní část. Rozložená růžice se několik dní ponechá na misce, pokud je třeba, doplní se trocha vody.
Delší namáčení se nedoporučuje, rostlinka by začala plesnivět, zahnívání způsobuje i větší množství vody. Poté ji stačí opět vyjmout z vody, nechat dobře vyschnout a zavinout a můžete ji uschovat třeba na příští Vánoce.
Symbol znovuzrození
Schopnosti rostliny přežít i v extrémně suchém stavu si všimnou už španělští misionáři, když dorazí do Nového světa. Poslouží jim tehdy jako názorná pomůcka: domorodcům na ní ukážou princip vzkříšení.
Původní obyvatelé ji používají předtím i potom jako účinný bylinný lék ve své tradiční medicíně, například odvar slouží k léčbě bolestí v krku a nachlazení, slouží také jako prostředek k odvodnění organismu anebo k usnadnění porodu.
Těhotné ženy také krátce předtím vkládají rostlinu do vody a podle rychlosti, jakou změní barvu a rozvine ne, odhadují, zda bude jejich porod snadný anebo se protáhne.
Selaginella lepidophylla domorodci rovněž využívají k magickým účelům, hlavně k přivolání lásky a bohatství a věří, že má schopnost vstřebávat negativní energii z okolí, pokud se její malá část nosí na těle.
