Na přelomu 70. let se na Zemi objevil fenomén, který brzy ovládl domácnosti, kanceláře a školy po celém světě.

Šestistěnná krychle složená z malých barevných krychliček – Rubikova kostka – se stala nejprodávanějším produktem na planetě a dodnes ji žádný jiný hlavolam nepřekonal.

Je to příběh o genialitě maďarského vynálezce, o celosvětové mánii skládání a o neuvěřitelné rychlosti, s jakou ji dnes mistři dokáží vyřešit. Jak je možné, že před čtyřiceti lety trvalo složení kostky téměř 23 sekund a dnešní mistři to zvládnou za pouhé tři?

Pojďme se ponořit do historie tohoto fascinujícího hlavolamu, který letos slaví své padesátiny.

Karel Zich v roce 1982 zpíval: „Zrádná kostka, ďábelská kostka, nemohu ji složit, a má hlava z toho šílí, chtěl bych se dožít aspoň strany bílý…“ Tyto verše dokonale vystihovaly tehdejší náladu.

V té době vrcholila skládací mánie nejen v tehdejším Československu, ale po celém světě. Lidstvo bylo posedlé šesti stranami se šesti různými barvami, tvořených 26 krychličkami, a nekonečným množstvím možností, jak je otáčet. Rubikova kostka se stala symbolem výzvy, trpělivosti a logického myšlení.

Ernö Rubik, maďarský vynálezce, sochař a profesor architektury, narozený v roce 1944, měl své osobité postupy výuky.

Místo suchých matematických rovnic předkládal studentům hlavolamy, aby je motivoval k logickému myšlení a prostorové představivosti. V roce 1974, přesně před padesáti lety, jim poprvé představil novou učební pomůcku.

V té chvíli ho jistě ani nenapadlo, že tato dřevěná krychle brzy zachvátí celý svět a stane se jedním z nejprodávanějších produktů všech dob.

Rubik si s konstrukcí kostky dal práci. Dlouho hledal mechanismus, který by umožnil hýbat všemi dílky, aniž by se celá konstrukce rozpadla. Vyráběl ji ručně, ze dřeva a gumiček, trpělivě zkoumal různé možnosti spojení.

Že sestrojil hlavolam, zjistil až ve chvíli, kdy kostku poprvé zamíchal. První pokus o složení jedné stěny mu prý zabral celý měsíc! Tehdy ji nazýval „Magic Cube“ (maďarsky „Bűvös kocka“). V roce 1975 si Rubik nechal své dílo patentovat.

Zajímavostí je, že ve stejné době požádal o patentování téměř identického mechanismu i Japonec Terutoši Išigi.

Jeho vynález je dodnes považován za nezávislé znovuobjevení Rubikovy kostky, což svědčí o univerzálnosti a genialitě samotné myšlenky.

Kostka se v Maďarsku stala obrovským hitem Vánoc v roce 1977 a o rok později sklidila úspěch na budapešťském veletrhu. To odstartovalo její export do zahraničí. Tehdy hračka dostala od amerického distributora Ideal Toy Corporation své oficiální jméno:

Rubikova kostka. Ve Spojených státech se prodávala za symbolických 1,99 dolaru, zatímco v Československu vyšla na 50 korun. Zpočátku šlo ovšem o podpultové zboží, po kterém byla obrovská poptávka. Tuto „výzvu“ musel mít každý.

Díky tomu se začátkem 80. let minulého století prodalo na světě zhruba 160 milionů kusů! Celkově se od svého uvedení na trh v roce 1980 prodalo přes 450 milionů kostek, což z ní činí jednu z nejprodávanějších hraček na světě.

K úspěšnému složení Rubikovy kostky je potřeba kombinace mnoha dovedností: logiky, zručnosti, zkušeností, prostorové představivosti, fantazie, a samozřejmě i trochy štěstí.

A také touhy objevit skryté tajemství tohoto zdánlivě jednoduchého předmětu. Rubikova kostka se dokázala probudit zvídavost napříč generacemi a stále inspiruje lidi k soupeření v tom, kdo ji složí rychleji či za originálnějších podmínek.

Máme tak rekordmany, kteří ji složí poslepu, za zády při jízdě na kole, při žonglování, nebo třeba poskládají deset kostek na jeden nádech pod vodou. Když už jsme u těch rekordů: V úvodu ti nejlepší skládali kostku za 23 vteřin.

V dnešní době to dokážou za neuvěřitelných 3,13 sekundy – tohoto času dosáhl Američan Max Park v roce 2023. Český rekord drží Matěj Grohmann s časem 4,97 sekundy.

Absolutně nejrychlejší je ale ve skládání robot sestrojený týmem inženýrů z Mitsubishi Electric Corporation, který vyřešil hlavolam za pouhých 0,305 sekundy!

V rychlosti složení kostky se oficiálně závodí od roku 1982. Na řešení je spousta metod, se systematickým návodem to zvládne i laik – skládá se jedna vrstva za druhou.

Pro takzvané speedcubery, tedy ty, kdo závodí na čas, je to ale zdlouhavý postup. Jejich cílem je maximálně snížit počet tahů. Pracují proto s množstvím algoritmů, které je potřeba si zapamatovat.

Kromě rychlosti se ale závodí i na co nejmenší počet tahů. V červenci 2010 počítače dokázaly, že jakoukoliv kombinaci lze vyřešit na maximálně 20 otočení – takzvané „Boží číslo“.

Kostka má přitom více než 43 kvintilionů (43 252 003 274 489 856 000) možných kombinací, což jen podtrhuje genialitu jejího designu.

Rubikova kostka se stala globálním fenoménem, který ovlivnil kulturu, umění i technologii. Inspirovala umělce k „Rubikovu kubismu“, kde složené kostky tvoří pixelové obrazy a portréty.

Moderní varianty kostky se propojují s chytrými zařízeními a aplikacemi, které umožňují sledovat tahy, zlepšovat se a hrát v reálném čase proti ostatním.

Tato malá barevná krychle, která kdysi začala jako učební pomůcka, se stala symbolem inteligence, vytrvalosti a nekonečných možností lidského mozku. Její padesátileté výročí nám připomíná, že i ty nejjednodušší nápady mohou mít obrovský a trvalý dopad.