Domů     Řeč vs. myšlení: Jak slova ovlivňují náš mozek?
Řeč vs. myšlení: Jak slova ovlivňují náš mozek?
31.3.2024

Ovlivňuje jazyk, kterým mluvíme, naše myšlení? Vědci se už odedávna přou, jestli naše řeč utváří naši realitu, nebo je naše vnímání reality na řeči nezávislé. 

Na světě existuje zhruba 7000 jazyků s rozdílnou strukturou, slovní zásobou a nejrůznější fonetikou (zvukovou stránkou). Vztah mezi jazykem a způsobem přemýšlení o světě zkoumá věda, která se nazývá psycholingvistika.

A právě vědci z tohoto oboru dospěli k závěru, že jazyk naše vnímání světa ovlivňuje, protože jej chápeme právě přes jeho filtr.

Oblasti našeho mozku, které souvisejí s řečí. FOTO: James.mcd.nz/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Oblasti našeho mozku, které souvisejí s řečí. FOTO: James.mcd.nz/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Jazyk založený na světových směrech

Australští domorodci z kmene Kuuk Thaayorre nepoužívají pojmy jako „vlevo“ nebo „vpravo“. Místo toho, aby určovali směr ve vztahu ke své osobě, udávají ho podle světových stran. Aboriginec z tohoto kmene by například řekl:

„Po jihozápadní noze ti leze mravenec.“ Dokonce i pozdrav v jejich jazyce zní „Kterým směrem kráčíš?“ a odpověď udává světovou stranu, například:

„Daleko na sever.“ Jestliže se i při pouhém pozdravu musíte orientovat ve světových stranách, dokáže váš mozek to, co vědci u lidí považovali za nemožné. Dříve se soudilo, že lidé takového rozlišování světových stran schopni nejsou.

Když ale vyrostete v kultuře, která takovýmto způsobem přemýšlí, naučíte se orientovat velice dobře. To dokládá fakt, že jazyk ovlivňuje kognitivní schopnosti.

Přesné určení směru, jakého je v této aboriginské komunitě schopno i malé dítě, nezvládne Evropan s vysokoškolským vzděláním.

Někde nerozlišují čísla ani barvy

Jazyk ovlivňuje i schopnost mozku rozlišovat čísla nebo barvy. Některé jazyky mají více slov pro barvy než jiné. Čím více barev jazyk rozlišuje, tím více barev dokáže mluvčí jazyka rozeznat. Existují jazyky, které rozlišují barvy jen dvě – světlou a tmavou.

Oproti tomu například ruština má dvě slova pro modrou barvu: „goluboj“ pro světle modrou a „sinij“ pro tmavě modrou.

Když budete ruskému mluvčímu ukazovat odstíny modré, lze při pozorování jejich mozku jednoznačně stanovit chvíli, kdy mezi těmito dvěma barvami nastal předěl. U anglického nebo českého mluvčího přitom tento náhlý skok na skenu mozku neuvidíte.

Podobné je to i u čísel. Na světě najdete jazyky, které například nemají slova pro vyšší číslovky jako „sedm“ nebo „osm“. Mluvčí těchto jazyků proto nedokážou určit přesný počet předmětů, pokud jejich jazyk neobsahuje číslovku, která ho vyjadřuje.

Znázornění řeči na malbě původních domorodců v Teotihuacánu v Mexiku. FOTO: Daniel Lobo (Daquella manera)/Creative Commons/CC BY 2.0
Znázornění řeči na malbě původních domorodců v Teotihuacánu v Mexiku. FOTO: Daniel Lobo (Daquella manera)/Creative Commons/CC BY 2.0

Ovlivňuje, co si pamatujeme

To, jak jazyk ovlivňuje naše vnímání okolního světa, je krásně vidět na následujícím příkladu: Mluvčím různých jazyků pustíte videoklip, ve kterém dvě ženy kráčejí po cestě a v pozadí stojí budova, ale video skončí ještě předtím, než by k ní ženy mohly dojít.

Pak sledující požádáte, aby obsah videoklipu popsali, načež nastanou dvě rozdílné situace. Čeští nebo němečtí rodilí mluvčí nejčastěji řeknou: „Dvě ženy jdou směrem k domu.“ Zato Angličan prohlásí: „Dvě ženy jdou po cestě.“ Jak je to možné?

Angličtina používá průběhovou formu sloves, která vyjadřuje děj, který zrovna probíhá, zatímco v němčině a češtině tato forma neexistuje, takže je do popisu události potřeba zahrnout koncový bod.

Anglicky mluvící osoba se tak zaměří více na to, co se ve videoklipu zrovna děje, zatímco Čech nebo Němec se soustředí na cíl cesty. Tomu odpovídají i pohyby očí sledujících.

Když je budete pozorovat, uvidíte, že Angličané se více zaměřují na obě ženy, zatímco Češi a Němci se více dívají na oblast kolem domu. Podle toho, jakým jazykem mluvíte, bude zaměřena i vaše pozornost.

Tyto věci si při pozdějším vybavování budete také lépe pamatovat. To může ovlivnit například výpovědi svědků násilného činu.

Kterým směrem se ubírá čas?

Zajímavé je také to, jak lidé uvažují o čase. Pokud řeknete Čechovi, aby seřadil fotky podle času, poskládá je zleva doprava – ty nejstarší vlevo, nejnovější vpravo. Pokud ale ten samý úkol zadáte Arabovi, poskládá je přesně naopak, zprava doleva.

Je to dáno tím, jakým směrem se v dané kultuře píše. A pro zajímavost, když o seřazení fotek pořádáte člena výše zmíněného kmene Kuuk Thaayorre, seřadí je vždy od východu k západu. Přesně podle toho, jakým směrem se ubírá Slunce.

Pokud budou sedět obrácení na jih, seřadí fotky zleva doprava. Pokud se ale budou dívat na sever, seřadí fotky zprava doleva. Jejich vnímání běhu času se neorientuje podle jejich těla, ale podle okolní krajiny.

Jazyk ovlivňuje i to, jak vnímáme muže a ženy. FOTO: pxfuel
Jazyk ovlivňuje i to, jak vnímáme muže a ženy. FOTO: pxfuel

Dělení na ženské a mužské

V mnoha jazycích včetně češtiny má každé podstatné jméno svůj rod – mužský, ženský, nebo střední. Pokud má ale stejná věc v různých jazycích různý rod, liší se podle toho i způsob, jak o ní mluvčí tohoto jazyka uvažují.

Například most je ve španělštině mužského rodu a v němčině ženského. Pokud požádáte Španěla, aby popsal most, bude nejspíš používat slova, která jsou asociována s mužským rodem, jako „silný“ nebo „dlouhý“.

Když se ale na to samé zeptáte Němce, bude most pravděpodobněji popisovat spíše ženskými výrazy jako „krásný“ nebo „elegantní“. Jazyk tak v podstatě ovlivňuje naše myšlení o čemkoliv, co dokážeme pojmenovat podstatným jménem – což se týká celého okolního světa.

Kdo za to může? 

Když dojde k nějaké nehodě, některé jazyky označují toho, kdo ji způsobil, ale jiné ne. Angličan řekne „On rozbil vázu“, zatímco Španěl podobnou situaci popíše frází „Váza se rozbila“.

Když se později zeptáte obou z nich, kdo nehodu zavinil, Španěl si to pravděpodobně pamatovat nebude, zatímco Angličan ano. Tady je vidět, že jazyk může ovlivnit i koncept vnímání viny.

Mluvčím mnoha jazyků bude také připadat podivné, že v češtině řekneme „Zlomil jsem si ruku“, protože oni by takovouto frázi, kde je označen „viník“, použili pouze v případě, že by si ruku zlomili úmyslně.

Emoce a podstatná jména

Způsob, jakým mluvíme, ovlivňuje i naše předsudky. Pokud totiž popíšete skupinovou příslušnost člověka podstatným jménem, posilujete tím emoce s touto skupinovou příslušností spojené, zatímco použití přídavných jmen je naopak snižuje.

Když sportovní reportér bude mluvit o „útočícím Čechovi“ a „bránícím Němci“, budou lidé svému týmu fandit mnohem intenzivněji, než pokud se bude zmiňovat o „českém útočníkovi“ a „německém obránci“.

Slovo „bezdomovec“ v nás automaticky vzbudí větší nevůli než označení „člověk bez domova“.

Zeď lásky v Monmartru Paříži,
Zeď lásky v Monmartru Paříži, „miluji tě“ je tu napsáno v 50 jazycích. FOTO: Britchi Mirela/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Přídavná jména zeslabují předsudky

V Polsku proběhl výzkum, kde se jedné skupiny respondentů ptali, jestli by majetek zkonfiskovaný v průběhu druhé světové války vrátili polským, nebo židovským vlastníkům.

Druhá skupina měla zase odpovídat na otázku, jestli by majetek vrátili spíše Polákům, nebo spíše Židům.

Polští respondenti sice vždy preferovali vrácení majetku občanům vlastní národnosti, ale rozdíl mezi ochotou vrátit majetek Židům byl mezi oběma skupinami výrazný.

Pokud měli přisoudit majetek Židům, byli k tomu podstatně méně ochotní, než když šlo o to vrátit ho židovským majitelům. Tento výzkum ukazuje, že na způsobu použití jazyka velice záleží, pokud chceme vyvrátit zakořeněné předsudky.

Každým týdnem mizí další a další jazyky

Jazyky velmi obohacují náš vnitřní svět. Fráze „Kolika jazyky mluvíš, tolikrát jsi člověkem“ ve světle vědeckých poznatků nabývá zcela nový rozměr. Bohužel množství jazyků na naší planetě se velmi rychle snižuje.

Odhaduje se, že každý týden zmizí jeden jazyk a v příštích 100 letech přijdeme o celou polovinu světových jazyků. Měli bychom se proto snažit o zachování jazykového bohatství, protože každý jazyk může představovat nový pohled na svět.

Foto: viz popisky, úvodní fotografie: pxfuel.
Související články
Zajímavosti
Revoluce knihtisku: Vynález, jenž přepsal podobu Evropy i světa
V dnešní době je kniha naprostou samozřejmostí, ale před více než 500 lety šlo o vzácnost dostupnou jen vyvoleným. Běžní lidé byli od vzdělání odříznuti a Bible či jiné texty vznikaly pomalým, úmorným ručním opisováním. Evropa sice znala deskotisk přivezený z Asie, ten však byl finančně nákladný a zabral spoustu času. Až se objevil muž, […]
Zajímavosti
Slunečnice: Zlatá kráska se srdcem plným slunce
Osamělá slunečnice za plotem v zahrádce, nebo zlatá záplava na polích… Ať jsou kdekoliv, bereme je jako symbol slunečných letních dnů. Není divu, když se točí za sluncem! Jak to vlastně dokážou? A víte, že jejich semínka jsou hotovou nutriční bombou? Také umí čistit půdu, krmit ptáky i mírnit smutek! Když se řekne léto, většina […]
Zajímavosti
Když děti rodí děti: Nejmladší matce bylo 5 let
„Proč má naše dcera tak velké břicho?“ říkají si manželé z peruánské vesničky Ticrapo a raději vezmou malou Linu do nemocnice. Ukáže se však, že v břiše nemá nádor, jak se obávali, ale sedmiměsíční plod. Ve věku 5 let, 7 měsíců a 21 dnů porodí Lina Medina (*1933) císařským řezem syna. Je 14. května 1939 […]
Zajímavosti
Čtyři bizarní úzkosti – z balonků, pohledů, pátku 13. i malých otvorů!
Probírá se novou kolekcí šatů na štendru. „Hledáte něco konkrétního?“ přitočí se prodavačka. „Ano, podzimní šaty, modré,“ usměje se zákaznice. Prodavačka spiklenecky mrkne a sáhne o kus dál. Vypadá to ideálně, ale… „Tyhle ne!“ otřese se žena odporem. Zpředu mají našité tři velké knoflíky! To je něco, co trypofobik nesnese. V lékařských seznamech fobií bychom […]
reklama
zajímavosti
Když se politika rodí u talíře: Jídlo jako nástroj smiřování
Dějiny vaření jsou plné drobných perliček, které dokazují, že jídlo nikdy není jenom pokrm. Když nad hrnci stojí římský labužník, královský kuchař či papežský mistr, rodí se u stolu politika, kultura i příběhy, které přetrvávají po staletí. V antickém Římě stojí Marcus Gavius Apicius nad miskou voňavého garumu, rybí omáčky, bez níž si tehdejší elita […]
Jaké jídlo můžeme označit za superpotravinu?
Superpotraviny. Slovo, které zní skoro magicky, že? Jenže pod lesklým pojmem se neskrývají exotické plody z druhého konce světa, ale často docela obyčejné suroviny, které máme běžně v kuchyni. Superpotravinou může být totiž každé jídlo, které nabízí výjimečně vysoký obsah živin na malé množství kalorií a zároveň je vědecky doloženo, že prospívá našemu zdraví. Když […]
Estetický rozmar nejenom u šišek? Ne, příroda funguje podle čísel
Kapradiny se rozvíjejí v ladných spirálách, šišky se formují podle dokonalých pravidel a slunečnice rozmísťují svá semena s takovou precizností, že by jim mohli závidět i inženýři. Kamkoliv se podívají biologové a matematici, narazí na jedno opakující se schéma: Fibonacciho posloupnost. Tento jednoduchý číselný vzorec se stal jakýmsi kódem, podle kterého příroda staví svůj svět, […]
Smola: Voňavé a léčivé slzy stromů
Výrazem „smolaři“ dnes označujeme lidi, kterým se věci moc nedaří. Ale co tento pojem znamenal dříve? Souvisel s pryskyřicí, kterou nejhojněji produkují borovice. Bez ní by kdysi nevznikly majestátní lodě, války by vypadaly jinak a také by se hůře léčily mnohé neduhy. A co má společného s asfaltem? Když se v lese přiblížíte k jehličnanům, […]
věda a technika
Co oko nevidí – teď už uvidí!
Ve vlaku z Olomouce se náhodně potkají dva staří známí. A zatímco vagon kodrcá po hrbolatých kolejích, potřásají si rukou. Když si jeden z nich všimne článku v odborném časopise, brzy se téma stočí k složitějším otázkám, než „jak se má rodina, pane profesore?“ Je rok 1952 a článek pojednává o kontaktních čočkách vyrobených z ušlechtilých kovů. Kontaktní čočky nejsou […]
Iracionální strach: Bubáci a ti další – co na ně říká náš mozek?
„Já ho vážně viděl! Měl drápy! A rudě svítily!“ Dítko šermuje rukama a ukazuje kamsi na noční zahradu. Strach krom jiného podporuje sugestibilitu. A to nejen u dětí. „Strach má velké oči,“ říká se – a je to přesně tak. Když se bojíme, náš mozek si pohrává s nastavením smyslů. Vše je jakoby jasnější, přiostřené. Zdá […]
Proč se rostliny řídí čísly? Vědci rozplétají záhadu
Na počátku 20. století začínají botanici a matematici rozplétat mechanismus, kterým rostliny dodržují čísla Fibonacciho řady. Otázka nezní jen proč, ale také jak. Ukazuje se, že rozhodující roli hrají tzv. meristémy – růstová pletiva na špičkách rostlin. Právě tam vznikají nové listy nebo semena a právě tam dochází k „rozhodnutí“, kam bude nový prvek umístěn. […]
Skrytá tajemství Tutanchamona: AI ukazuje, co Carter opominul
Když Howard Carter v roce 1922 odhalil téměř neporušenou hrobku faraona Tutanchamona, šlo o senzaci, která změnila dějiny archeologie. Přestože jeho tým strávil celé desetiletí podrobným průzkumem a vyklízením jednotlivých komor, moderní technologie dnes ukazují, že i nejpečlivějšímu badateli mohly uniknout zásadní detaily. Dnes, o více než sto let později, využívá věda digitální mumifikaci, pokročilé […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Dulce: Dobrota, které neodoláte
panidomu.cz
Dulce: Dobrota, které neodoláte
Ta dobrota se jmenuje dulce de leche a možná už jste ji objevili v obchodech. Ale nepochybujte o tom, že doma připravená bude ještě lepší. Název je španělský a znamená jednoduše „mléčná sladkost“. Původ ovšem není úplně jednoznačný, o autorství této receptury se pře hned několik latinskoamerických zemí a k tomu Francie, kde se traduje,
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
nejsemsama.cz
Kouzlení s vodou z potoků a studánek
Voda má v magii zvláštní místo. Má jedinečné vlastnosti, které pro vás mohou být nejen zdrojem osvěžení, ale i duchovní síly a léčení. Voda z potoků a studánek má moc přinést do vašeho života pozitivní změny a obnovit vaši energii. Využitím těchto přírodních zdrojů v magii můžete obohatit své rituály a přinést do svého života větší harmonii a klid. Je důležité
Ten můj chlap je prostě báječný
skutecnepribehy.cz
Ten můj chlap je prostě báječný
Jsem holka Štěstěny, tvrdila moje máma, když jsem doma představila Mirka. Mohla na něm oči nechat. To nadšení ji neopustilo nikdy. Myslím, že mi trochu záviděla, ale nikdy jsem jí to neřekla. Tátu měla ráda, ale co si pamatuji, tak jsme s Mirkem byli zamilovaní mnohem víc. Jsme spolu moc rádi Tehdy byla jiná doba, když
Září Svobodová díky nové lásce?
nasehvezdy.cz
Září Svobodová díky nové lásce?
Přestože jí osud připravil až příliš kruté momenty, nikdy nepřestala věřit, že bude znovu šťastná. Sympatická herečka ze seriálu Ulice Ilona Svobodová (64) se má už několik týdnů potkávat se stejně
Hříbková omáčka
tisicereceptu.cz
Hříbková omáčka
Královskou houbou českých lesů je pravý hřib. Suroviny 400 g houby 1 větší cibule 2 lžíce másla 200 ml šlehačky 100 ml zakysané smetana 1 bobkový list 5 kuliček nového koření petrželka ne
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
21stoleti.cz
Stinná stránka rozvinutějších mozků: rychleji stárnou
Lidský mozek, více než jakýkoliv jiný orgán, odlišuje náš druh od ostatních. Během posledních přibližně sedmi milionů let se jeho velikost a složitost výrazně zvýšila, což nám umožnilo používat jazyk,
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
iluxus.cz
&Beyond: Nezapomenutelné safari napříč východní Afrikou pro romantiky i dobrodruhy
&Beyond, světově uznávaný lídr v oblasti luxusní ekoturistiky, představuje své rozmanité portfolio safari lodgů a kempů ve východní Africe. Jako lídr v oblasti zodpovědného cestovního ruchu organi
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
rezidenceonline.cz
Dechberoucí „katedrála“ v oblacích
Třípodlažní penthouse na vrcholu nejvyššího věžáku severně od 72. ulice v New Yorku „patřil“ jednomu z protagonistů populárního seriálu, mapujícího život milionářské rodiny Royových. Jakkoliv jsou jejich osudy fiktivní, nemovitosti, v nichž „žijí“, jsou velmi reálné. Ohromující luxusní byt s pěti ložnicemi, čtyřmi koupelnami a výhledem na Husdon Yards je přitom jenom jednou z nemovitostí
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz