Na stadionu vládne slavnostní atmosféra. Královská rodina zdraví plné tribuny. A najednou nahý zadek! Přes hřiště běží nahý chlápek.

V sobotu 20. dubna 1974 se během ragbyového zápasu mezi Anglií a Francií na stadionu Twickenham hecuje skupina známých. Je mezi nimi i mladý australský účetní Michael O´Brien (*1950).

„Nesázejte se s ním, protože on to udělá,“ varují jeho přátelé, ale ostatní si nedají říci. A tak to udělá.

Svlékne se, pošle šaty na druhou stranu, a čeká na hvizd rozhodčího. Když hráči na přestávku opustí hřiště, dostane se přes plot a rozběhne se.

Před očima 53 000 diváků, mezi nimiž je i princezna Alexandra (*1936), přeběhne půl stadionu, než ho zastaví policisté.

Konstábl Bruce Perry sundá helmu a zakryje s ní naháčovo přirození: „Byl studený den, takže neměl být na co hrdý,“ říká později s úsměvem. O´Brien na slavném kousku nevydělá.

Musí zaplatit pokutu 10 liber, tedy tutéž částku, kterou v sázce vyhrál, dostává padáka a přichází o práci u londýnské makléřské firmy.

„Věřil jsem, že se mi podaří doběhnout na druhou stranu, obléknout se a zmizet v davu, aniž by se někdo dověděl, že jsem to já,“ tvrdí.

Jenže fotograf Ian Bradshaw nezaváhá. Zachytí O´Briena obklopeného strážníky s rozpřaženýma rukama a výrazem téměř evokujícím Ježíše. Není divu, že záběr obletí svět a stane jednou z nejslavnějších fotek 70. let.

O´Brienovi, který po žádné pozornosti a slávě netouží, však způsobí řadu starostí. Z klukoviny se stává symbol, kterému kde kdo cpe nějaký význam. Od sociálních nepokojů, přes odpor proti vládní moci a velkému byznysu, až po boj proti jaderným zbraním.

Navíc jeho kousek vyvolá nový celosvětový trend. „Je to temná skvrna velkých sportovních akcí a bohužel jsem to byl já, kdo to odstartoval,“ lituje dnes seriózní australský podnikatel.