Člověk je tvor nepoučitelný, zejména co se skladby jídelníčku týká. Jakmile má možnost dopřát si potraviny s vysokým obsahem cukru, soli nebo tuku, nedokáže odolat. Přitom by měl. S každou další porcí si totiž pomalu „ukrajuje“ ze svého duševního zdraví.

Metaanalýza zveřejněná v loňském roce v časopise Nutrients je v tomto případě nekompromisní.

Strava, které dominovaly průmyslově zpracované potraviny totiž byla spojena s o 44 % vyšším rizikem vzniku deprese, v případě úzkosti narostlo potenciální nebezpečí dokonce na 48 %.

Když promluví čísla

To je ale teprve začátek. Samostatná studie z Brazílie, které se zúčastnilo na 10 775 osob, zjistila, že pouhých 20 % kalorií získaných z těchto potravin vedlo k o 28 % rychlejšímu poklesu kognitivních funkcí.

Pořád máte chuť si pravidelně dopřávat mražené pizzy, energetické tyčinky nebo ochucené limonády?

„Zatímco přesný vztah příčiny a následku je stále neznámý, dostupné údaje nás přivedly k myšlence, že konzumace velkého množství průmyslově zpracovaných potravin zvyšuje riziko vzniku deprese,“ uvedla Melissa M. Laneová z lékařské fakulty Deakin University v Austrálii.

Spoušť v organismu

Je přitom všeobecně známo, že nadměrná spotřeba potravin obsahujících sůl, cukr nebo nasycené tuky může u konzumentů vést k vysokému krevnímu tlaku, rozvoji chronických zánětů, ale také některých srdečních chorob a cukrovky 2. typu.

Povzbudivý není ani fakt, že všechny tyto stavy zvyšují riziko vaskulární demence, jež vede k dlouhodobým poruchám krevního oběhu v mozku.

Aditiva zase mohou narušovat produkci a uvolňování chemických látek v mozku, například dopaminu a serotoninu, což se nepříznivě odráží na duševní i emocionální pohodě člověka.

Od tuků k depresi

Strava obsahující příliš průmyslově zpracovaných potravin může u některých jedinců přispět k rozvoji obezity – jednomu z hojně rozšířených civilizačních onemocnění, které velice často bývá spojováno s depresí.

Důvodem, proč jdou tyto dvě diagnózy čím dál častěji ruku v ruce, je podle odborníků skutečnost, že se tukové buňky postupně stávají dysfunkčními. Tím dochází k uvolňování zánětlivých molekul, které jsou známými spouštěči deprese, úzkosti i demence.