Dostává přezdívku „buldok“ a podle některých názorů se mu svojí vizáží opravdu podobá. Je důsledný, tvrdý, velmi ctižádostivý egocentrik. Vždy jde za svým cílem. Dovede ovšem vést svůj národ v nelehkých dobách. Britský politik Winston Churchill.

Pokud si myslíte, že Winston Spencer Churchill (1874–1965) byl suchar, pletete se. Už v mládí patří mezi požitkáře. Kouří od 15 let, o rok později si oblíbí šampaňské. Později podlehne whiskey.

Když v roce 1895 pracuje na Kubě jako válečný zpravodaj Daily Graphic zrodí se jeho vášeň pro doutníky. Jeho motorem se stává touha vyniknout v politice. „Bude strašné, jestli mi to nevyjde!

Pukne mi z toho srdce, poněvadž kromě ctižádosti nemám v životě jinou oporu,“ píše matce, když v roce 1899 poprvé kandiduje do parlamentu. Bojuje v búrské válce na jihu Afriky, kde je téhož roku zajat a uvězněn.

Povede se mu utéct a 500 km trvající cestě vlakem se dostane na území pod kontrolou Britů.

Životní opora

Má rád ženy. To mu ovšem nebrání, aby si z nich proti pravidlům zdvořilé britské konverzace s chutí nestřílel. Navzdory tomu jich kolem něho krouží spousta.

Se svojí první láskou Pamelou Plowdenovou (1874–1971) si dopisuje i v době, kdy už je ženatý. „Když se s Winstonem poprvé setkáte, okamžitě vidíte všechny jeho chyby. Zbytek života strávíte obdivováním jeho ctností,“ prozradí o něm Pamela.

Vyvolenou, kterou si nakonec odvede k oltáři je Clementine Hozierová (1885–1977), se kterou se seznámí na plese v roce 1904. Berou se 15. srpna 1908. Clementine se stává jeho celoživotní oporou, i když to s ním nemá jednoduché.

Churchill hostí své politické přátele bez ohledu na to, kolik to bude stát. Jeho žena musí utáhnout rodinný rozpočet, i když jsou výdaje vyšší než příjmy. Také pozornost žen si Winston dopřává i jako ženatý muž a Clementine má důvod k žárlivosti. Přesto zdárně překonají všechna životní úskalí a na svět přivedou pět dětí.

Špatný stratég

Během svojí politické kariéry zaznamenává Churchill i přehmaty. Prvním z nich je bitva o Gallipoli 18. března 1915. Od roku 1911 zastává funkci Prvního lorda admirality. Řídí tehdy nejsilnější námořnictvo světa.

Jenže jeho plán zaútočit na Dardanely a proplout tímto 120 kilometrů dlouhým průlivem a ostřelováním Istanbulu donutit Turky ke kapitulaci se ukáže jako krok vedle s velkým počtem obětí. Stojí ho to kariéru u admirality.

V červenci 1917 se ale vrací do vlády jako ministr výzbroje. Když se ale potom v roce 1925 stane ministrem financí, jako hospodář se také zrovna neblýskne.

„Dopustil se velkého omylu, když obnovil zlatý standard, z něhož vyplynulo omezení oběživa, nezaměstnanost, hornické stávky, a nakonec v roce 1926 i generální stávka za účasti několika milionů lidí,“ líčí současný český spisovatel Ivan Brož.

Proti stávkujícím zasáhne vojsko a Churchill v roce 1929 ve funkci končí a téměř deset let si v politice prakticky neškrtne.