Mají různé tvary i velikosti a v přírodě jsou unikátní. Řeč je o ženských ňadrech. Ta se v posledních desítkách let neustále zvětšují a může za to nejen narůstající obezita, ale také hormony.

Na planetě žije přes 5000 druhů savců, ale homo sapiens je jediným druhem, který má permanentní prsa. Zejména u žen patří ňadra k obdivovaným částem těla ze strany mužů. Otázkou však zůstává, proč mají právě lidé prsa tak velká?

Podíváme-li se na jiné druhy, vyvinula se zde tzv. dočasná prsa, která fungují během ovulace nebo kojení. Jediným jejich účelem je vyprodukovat mléko pro své potomky. Pokud není mléka již zapotřebí, prsa zmizí.

U lidí, tedy u žen je tomu ale jinak. Prsa se formují během puberty, nikoliv pouze během těhotenství. U lidí došlo v porovnání se zvířaty ke změně, na kterou lze najít jen těžko odpověď.

O tu se pokusil biolog Tim Caro, který uveřejnil celkem sedm teorií. Některé se zdají podivné, některé více pravděpodobné. Jednou z nich byl způsob krmení dítěte z boku tak, aby byla žena schopna dělat více věcí najednou.

Dává to sice smysl, ale neodpovídá to na otázku, proč ženská prsa po kojení nezmizí.

Populární teorií je myšlenka, že se prsa vyvinula jako sexuální symbol. Vznikla tím, jak docházelo k napřimování člověka a chůzi po dvou končetinách. Pohled očí již tak nemířil na pozadí samičky, ale do horních partií ženy.

Zdaleka nejpravděpodobnější je však teorie, že lidská prsa obsahují mnohem více tuku, nežli v případě ostatních živočišných druhů. Tuk vyplňuje prsní tkáň, díky které ňadra získávají tvar. Podobně funguje také mateřské mléko, ale to na rozdíl od tuku nakonec zmizí.

Podle specialistů dochází v posledních letech k výraznému zvětšení rozměrů, než tomu bylo například v 50. letech 20. století. Tehdy si ženy oblékaly nejčastěji podprsenky o velikosti B, což je v průměru o dvě velikosti méně, než jaké jsou nejběžnější v dnešní době.

Jednou z příčin je i obezita. Tuk se totiž ukládá na ňadrech stejně jako na stehnech nebo bocích. Z pohledu rostoucího počtu obézních lidí dochází také ke zvětšení prsou.

Ne vždy je však viníkem právě obezita. Ňadra rostou také ženám, které obézní nejsou. Roli zde sehrávají hormony, zejména ženský pohlavní hormon estrogen, jenž má na starosti proměnu tvarů ženského těla v pubertě.

Současné ženy dospívají mnohem dříve, než tomu bylo v minulosti, ale také kojí kratší dobu a zejména kvůli tomu ovulují mnohem delší dobu. Dochází tak k většímu nárůstu hladiny estrogenu, a tím i zvětšení prsou.

Někteří vědci se domnívají, že důvod může spočívat i v tom, že dnešní ženy patří do generace, kterou porodily ženy, jež předtím často užívaly hormonální antikoncepci obsahující velké množství hormonů včetně estrogenu.

Hormony se navíc mohou dostat do těla rovněž z přírody. Například podle studie z roku 2002 estrogen kontaminuje vodu z řek, kam se dostává z lidské moči. Následkem toho se přes polovinu ryb mužského pohlaví přeměnila v pohlaví ženské.

Tento estrogen by také mohl mít vliv na počet spermií u mužů a jejich neplodnost.

Na druhou stranu je velmi obtížné se estrogenu v reálném životě vyhnout. Je totiž obsažen i v pesticidech, plastech a v kosmetice, jako jsou deodoranty, make-upy či hydratační přípravky. Například Bisfenol A (BPA), který patří mezi xenoestrogeny, se používá při výrobě konzervovaného jídla, nápojů v plechovkách nebo při výrobě plastových a skleněných lahví.

I tyto faktory tak výrazně ovlivňují růst nejen ženských prsou.