Pokud nenecháte děti plakat a budete se jim věnovat, vychováte z nich komunisty.

Takové varování dostávají američtí rodiče v roce 1962. Ve stejné době se doporučuje, aby novorozenci jedli cereálie už během druhého dne života a v devíti týdnech si pochutnali na slanině.

A v roce 2015 se americká psycholožka mračí na rodičovské polibky na ústa jejich ratolestí.

Trendy ve výchově dětí se mění jako aprílové počasí. Dnešním rodičům a pedagogům, prosazujícím ve výchově dětí maximální svobodu, by se nad většinou z následujících metod zježily vlasy hrůzou. Nevracíme se přitom o několik staletí zpět.

Ještě v minulém století je doporučovali i lékaři. Ve druhé dekádě 20. století vydává americká vláda informační brožuru o péči o dítě. Ženy se v tomto informačním materiálu z roku 1914 dočtou, že co se týká kojných a chův, opatrnosti nikdy není dost.

Rodičům je odborníky například doporučováno, aby nehledali do role kojných svobodné matky, protože pokud má žena nelegitimní dítě, je s největší pravděpodobností „mentálně nedostatečná“ a mohla by ohrozit zdárný vývoj jejich dítěte.

Vyvěste děti z okna!

Pobyt dětí na slunci a čerstvém vzduchu byl vždy považován za velmi žádoucí pro jejich vývoj a pevné zdraví.

Co však udělat ve chvíli, kdy rodina nemá zahradu ani balkón a matka nemá čas vyrazit s kočárkem na procházku, protože je příliš zaměstnaná prací v domácnosti? Londýnský Chelsea Baby Club to vyřeší po svém. Proč vlastně nevyvěsit dítě z okna?

V roce 1937 proto zahájí mezi své členy distribuci závěsných klecí, kde je dítě podle nich v bezpečí a navíc má dostatek prostoru pro hraní. A ještě je chráněno před čímkoliv, co by na něj mohlo upadnout z pater nad ním.

Americké vládní pokyny

V roce 1935 vydává americká vláda další návod, ve kterém vybízí matky, aby učily děti pravidelným návykům při vyměšování už od 2 měsíců. „Střevní trénink“ dětí spočíval v jejich držení nad nočníkem a použití mýdla jako čípku.

Byla také zdůrazněna důležitost pravidelnosti a plánování pohybů střev. Brožurka předpokládá, že v 10 měsících bude dítě úspěšně „vycvičeno“ a může se přistoupit k tréninku močového měchýře.

Obojí je prý klíčové k budování pevného charakteru a uvědomění si toho, že je miminko součástí světa, který je větší, než jeho momentální potřeby.

Jíst jako táta

Pediatr z Miami Walter W. Sackett mladší napíše, že mateřské mléko je nedostatečně výživné a proto by novorozencům měly být podávány cereálie už ve stáří 2 dnů.

Po dalších 10 dnech doporučuje přidat pasírovanou zeleninu a ve věku 9 týdnů by děti měly „jíst slaninu a vejce, stejně jako táta“. Nedá se mu upřít jistá osvícenost, protože černou kávu nedoporučuje podávat dětem během prvních 6 měsíců života.

Pak je ale rozhodně třeba s tím začít, aby si batolata zvykala na běžný stravovací režim a návyky rodiny.

Nesejte semena komunismu!

V roce 1962 přichází doktor Sackett také s varováním rodičů před nedůsledností. Ti, kteří selžou při zavedení přísného režimu u svých dětí, jsou podle něj vyslovení antivlastenci.

„Pokud učíme naše potomky, aby očekávali, že dostanou vše, oč požádají, musíme si uvědomit, že v nich zaséváme semena komunismu,“ zdůrazňuje lékař a dodává, že matky musí chodit kolem plačícího dítěte a naprosto ho ignorovat.

A je přitom jedno, zda je den či noc, jak dlouho dítě křičí a jak je staré. Jedinou výjimku tvoří chvíle, kdy je čas na krmení nebo výměnu pleny.

Zároveň připomíná jako odstrašující příklad údajně příliš benevolentní výchovu Josifa V. Stalina (1878-1953) anebo dokonce Adolfa Hitlera (1889-1945), ač ani jeden z nich neměl ukázkové dětství.

Líbáni na rty je tabu

V 60. letech doporučuje doktor Walter J. Freeman (1895-1972) jako prostředek k nápravě nezvladatelných dětí lobotomii. Překvapit však dokážou i dnešní odborníci.

V roce 2015 šokuje svět americká dětská psycholožka Charlotte Reznicková, když prohlásí, že rodičovský polibek na rty dítěte je „příliš sexuální“. Připomene, že rty jsou erotogenní zónou, která může být stimulující a následně způsobit zmatek v dítěti.

„Děti mohou spojovat líbání se sexuálními nebo romantickými aktivitami mezi rodiči a pak se divit, proč rodiče provozují stejnou činnost s nimi,“ tvrdí doktorka.