V prosinci uplyne další rok od Lennonovy smrti. Jaký to byl člověk?

V prosinci si znovu připomeneme výročí vraždy Johna Lennona, zakladatele ikonických Beatles. Ti způsobili doslova zemětřesení jak v hudbě, tak v konzervativní britské společnosti. Johnova hvězda ale nezhasla, ani když se skupina rozešla.

A svítí i desítky let po jeho smrti. Jaký vlastně byl Lennonův život?

Během vrcholící „beatlemánie“ novinářka Maureen Cleave napsala, že když kolem projíždí Lennonův Rolls-Royce se zatemněnými okny, lidé říkají, že jede buď britská královna, nebo Beatles. Známí byli asi tak stejně.

V době největší slávy skupiny žil Lennon v sídle na předměstí Londýna, kde měl plnou místnost modelů aut, středověkou zbroj nebo gorilí převlek.

V tom chtěl v létě jezdit za volantem svého Ferrari a dělat si legraci z fanoušků, kteří na něj číhali na každém kroku. V životní fázi znuděné celebrity mu ale nezůstala dlouho. Jeho příběh byl mnohem rozmanitější.

Syn bohémky z přísné rodiny

Johnova matka Julia byla rebelka a ráda si užívala života, k velké nelibosti její konzervativní rodiny z Liverpoolu. Alfreda Lennona, místního hudebníka, si vzala po dlouhé známosti tajně a natruc.

Když se za války v roce 1940 narodil syn John, Alfred zrovna sloužil u námořnictva. Pryč na moři byl po většinu jeho dětství a v roce 1943 zběhl a zmizel. Vrátil se po dvou letech, ale to už jeho žena čekala dítě s velšským vojákem a Alfreda zpět nechtěla.

Její rodina ji donutila dát holčičku k adopci. Pokusy srovnat svobodomyslnou Julii do latě se ale míjely účinkem. Další ranou pro příbuzné bylo, když si našla nového partnera, ale odmítla se rozvést.

Pohoršená starší sestra Mimi si tak dlouho stěžovala na sociálce, že malý John bydlí s matkou u muže, za kterého není provdaná, až chlapce dostala do péče ona.

„Jako koníček je kytara v pořádku,“ říkala prý Lennonova teta, která ho vychovávala, „ale neuživíš se tím.“ Když se John stal slavným, její citát nechal napsat na stříbrnou desku a tu jí poslal do nového domu, který jí za peníze vydělané hudbou koupil.

Brnkáním na kytaru se neuživíš

John se ale matce podobal víc, než by si teta přála. Časem se Julia stala jeho největší spojenkyní. Naučila ho hrát na banjo a koupila mu první kytaru. Pouštěla mu hudbu Elvise Presleyho a tancovala s ním po kuchyni.

Chodil hrát písničky k ní a svým dvěma mladším sestrám, protože přísná teta nechtěla mít doma přehrávač a Johnovu zálibu v hudbě nepodporovala. Mimi se snažila dohlížet hlavně na to, aby John chodil pořádně do školy a „něco z něj bylo“.

Když ve svých patnácti založil první kapelu, nazvanou Quarrymen, na jeho chudší kamarády (včetně pozdějšího člena Beatles Paula McCartneyho) se dívala skrz prsty. Julia ale byla nadšená a dotáhla Mimi i na Johnův koncert. Mimi se zděsila.

Zato Julia tleskala a trsala ze všech nejdivočeji. Na mámu se John mohl spolehnout. Brzy se ale mělo stát něco, co všechno změnilo.

Rodinná tragédie

Přes občas napjaté vztahy se Johnova matka s tetou vídala často. A právě na cestě od Mimi ji v létě 1958 srazilo a smrtelně zranilo auto. John tak o svou matku přišel už podruhé, tentokrát definitivně. Její ztráta ho ohromně zasáhla.

Ani předtím nebyl nijak vzorný, maturitu neudělal a na uměleckou vysokou školu se dostal jen díky přímluvě tety. Po matčině smrti se ale začal oddávat divokým pitkám a často se rval. Až o mnoho později se máma stala inspirací pro jeho tvorbu. Song Julia je o ní.

John Lennon a Yoko Ono fotografovali 2. listopadu 1980 – poprvé za pět let, kdy byl Lennon fotografován profesionálně, a zároveň to bylo poslední komplexní focení v jeho životě.

Osudový Hamburk

John měl původně spíš literární a umělecké ambice, ale skončil u humorných kreseb a nesmyslných básní. V hudbě se mu dařilo víc. Do kapely s McCartneym přibrali i kytaristu George Harrisona.

Tomu bylo čtrnáct a Lennonovi přišlo, že je to málo, ale McCartney ho přesvědčil. V roce 1960 dostala kapela, tentokrát už pod jménem Beatles, příležitost vystupovat měsíc a půl v hamburských klubech.

Hamburk byl tehdy bohatší a živější město než průmyslový Liverpool. Teta byla nešťastná, že by John měl chybět ve škole, ale jeho to vůbec netrápilo. Pro Beatles byl školou Hamburk. Hráli v místní vykřičené čtvrti a učili se vystupovat před lidmi.

Přespávali ve starém kině vedle záchodků, poprvé zkoušeli drogy, při hraní na ně občas létaly lahve od piva, a nakonec byli vyhoštěni. Ale také tu nahráli své první písničky a neuvěřitelně se zlepšovali.

Beatlemánie

Do Hamburku jela kapela ještě několikrát. Všiml si jich díky tomu i jejich pozdější manažer. Pak se jejich nahrávky začaly ve Velké Británii umísťovat na prvních příčkách hudebních žebříčků. Změnili image a vyměnili bubeníka, jímž se stal Ringo Starr.

Většinu songů napsali Lennon a McCartney. Vydávali se do několika různých žánrů, čímž se lišili od jiných skupin té doby. Lennon se oženil se svou přítelkyní Cynthií Powellovou, se kterou chodil už od studií.

Když Beatles začínali být slavní, Cynthia kapelu tiše doprovázela a Lennon na radu manažera tutlal, že je ženatý. Publikum na koncertech šílelo a mladé fanynky se na členy kapely přímo vrhaly.

Beatles byli posledním hřebíčkem do rakve britské konzervativní morálky. Během fanouškovského šílenství mezi turné se Johnovi narodil syn Julien. Starala se o něj skoro výhradně Cynthia.

Slavnější než Ježíš?

Další rok začali Beatles dobývat i Ameriku a svět. Fanoušci během koncertů ječeli a omdlévali, kapelu pronásledovaly davy. V Austrálii na jejich koncert přišlo mnohem víc lidí než na setkání s královnou. Brzy ale Lennon omylem spustil vlnu kontroverze.

Zrovna si ve volném čase četl o náboženství a v nenápadném rozhovoru utrousil, co si myslí o křesťanech: Následovníci Ježíšovo poselství překroutili, Beatles jsou populárnější než Ježíš a těžko říct, jestli přetrvá déle křesťanství, nebo rock’n’roll.

Provokativních slov si po čase všimli konzervativní novináři z USA, především na silně věřícím Jihu to vyvolalo pobouření. Lidé pálili plakáty kapely, Lennonovi vyhrožovali teroristé z Ku-Klux-Klanu a křesťanští protestující se prali s fanoušky.

Duchovno, drogy a svérázná umělkyně

I to byl jeden z důvodů, proč Beatles pomalu přestávali koncertovat a místo toho se soustředili na nahrávání ve studiu. John se pomalu začínal zajímat i o jiné věci než jen o hudbu.

Hrál v protiválečném filmu a i některé jeho písničky začaly dostávat pacifistický nádech. Začal se zajímat o východní spiritualitu. Kapela dokonce odjela meditovat do Indie a výjimkou nebylo ani braní drog. Změnami prošel i jeho rodinný život.

V londýnské galerii se Lennon setkal s ráznou japonskou výtvarnou umělkyní Yoko Ono a hned si padli do oka. Pocházela ze šlechtické rodiny, ale stejně jako John i ona bořila všechny konvence. Svou neústupností se ale podobala spíš někomu jinému – tetě Mimi.

Když se Lennon rozhodl rozvést a zůstat s ní, Cynthii to ani neřekl osobně a místo toho za ní poslal právníka. S rostoucím zájmem o Yoko slábnul Johnův zájem o kapelu.

Nepřítel státu

Někteří členové dávají rozpad Beatles za vinu právě Yoko. Největší ranou pro ně ale byla smrt manažera Briana Epsteina, který se předávkoval drogami. Hudebníci se od té doby často neshodli a v roce 1969 kapela oficiálně zanikla.

Lennon s Yoko pokračovali ve vlastních projektech a v protiválečném aktivismu. Když se přestěhovali do Spojených států, okamžitě se stali trnem v oku prezidentovi.

Americká veřejnost začínala protestovat proti vleklé válce ve Vietnamu a slavný mírový aktivista se nehodil. Prezidenta Nixona navíc čekaly volby, ke kterým poprvé mohli mladí už od osmnácti let, nikoli od jednadvaceti jako dřív.

Nixon se obával, že zpěvák mladé zmobilizuje a jeho to bude stát prezidentské křeslo. A tak se rozhodl Lennona deportovat.

Idyla?

Právní bitva se táhla několik let. Lennon ji nakonec vyhrál a mohl v USA zůstat. Bitvy se ale mezitím začaly odehrávat i mezi ním a jeho ženou. Na rok ji John dokonce opustil a chodil s jejich společnou asistentkou – což byl původně nápad Yoko Ono.

V té době si dal do pořádku vztahy s rodinou i s Julienem, kterého dlouho neviděl. Pak se ale pár dal znovu dohromady a narodil se jim syn Sean.

John byl tentokrát jako vyměněný – stáhl se z veřejného života, přestal brát drogy a vzorně plnil své otcovské povinnosti, zatímco Yoko pokračovala v dobře nastartované umělecké práci.

Vražda ze žárlivosti

Chvíli se zdálo, že se oba usadí a povedou rodinný život. Po pěti letech John s Ono nahráli nové album. Fanoušci už ho nepronásledovali, občas ho někdo poznal a on s ním prohodil pár slov. Možná právě to se mu stalo osudným.

Když se 8. prosince 1980 umělci vraceli domů z nahrávacího studia, před domem na Lennona kdosi zavolal. Otočil se a fanoušek, kterému předtím podepisoval desku, na něj vypálil osm ran z revolveru. Převoz do nemocnice John nepřežil.

Přijíždějící policisté našli vraha, jak klidně sedí na chodníku a čte si román. Vraždu prý spáchal, aby se zviditelnil. S Johnem Lennonem zemřela i jedna éra. O málokterém hudebníkovi můžeme říct, že změnil společnost, o Lennonovi ano.